sobota 24. ledna 2009

První oteplení

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, v pondeli jsem jel naposledy do prace na bezkach. Kdyz jsem se vecer po 21 hod vracel z prace, tak jsem mel misty jiz roztopenou stopu. Obcas jsem klouzal po hline. Horsi bylo, ze byl zatazeny mesic a ja jsem jel ve tme a nevedel jsem jestli jedu spravnou stopou. Uz to nebyla ta romantika pred tydnem kdy jsem jezdil v noci domu za mesicku v uplnku. Stribrne plane zmizely.

Dnes jsem vyjel do okoli a hned jsem nasel jak nekdo uklidil okna. Na dalsich fotkach je videt jak vysoko trci kominy z Otrokovic.

Na zamrzlem rybnicku si uz nikdo nezabrusli. Jen branky zustaly ve vode.

KP

úterý 13. ledna 2009

Zima v Holandsku

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, napsal mne kamarad z Holandska.

Pristi rok prijede na prohlidku vetrnych mlynu v CZ.

KP


Hello Karel,
After 12 years we finally have our ice on the rivers in Holland.....

> From August 29th -- September 6th we have our TIMS mid-term Excursion
to the Czech Republic. We will tour with a bus of about 50 peoples and
see all your mills.
I come to your country, maybe we can met each other on monday, the day
after the excursion!!
We will receive the final details of the tour at the end of July so I
do not know which cities we will see. The Excursion starts and ends in
Prague.
--
Bye, Wiard



neděle 11. ledna 2009

Romantické běžkování

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, tento tyden jsem se dvakrat vracel z prace pred 22 hod a jel jsem pres snehovou plan. Mesic byl v uplnku. Teplota -17 C.

Nemam fotky, neumim takovy prozitek vyfotit. Stribrna tma.

Mam vyjetou stopu i uvnitr firmy az ke dverim kancelare.

KP

úterý 6. ledna 2009

Do práce na běžkách

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, zacal jsem jezdit do prace na bezkach.
Dnes jsem na zpatecni ceste potkal spolupracovnika. On chodi zase pesky do prace z Otrokovic.

KP

sobota 3. ledna 2009

Okolí Lhotky

Ahoj cykloturisti, dnes jsem prvni projel kolem nasi firmy. Zkousel jsem najit trasu az bude cesta nesjizdna.

Kdyz jsem prijel na Chlum, tak priletel rogalista s vrtuli v zadku. Letel hodne rychle a neumim si predstavit jak mu muselo byt zima. Bylo -4C a slunecno.

KP

pátek 2. ledna 2009

Větrný mlýn Jalubí II

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, dnes jsem dostal nápad vyfotit na sněhu větrný mlýn v Jalubi. Už jsem tam byl minulý měsíc, když se otvíral. To bylo hodně mokro a já jsem byl špinavý od blata. Dnes to mělo být čistější prostředí.

Rozhodl jsem se, že pojedu bez použití cest. Napřed jsem musel přejet nadjezd k Barumu. Je zde cyklostezka ze zámkové dlažby. Když namrzne, tak je nepoužitelná. Přitom ve světě už zámkovou dlažbu opustili a my ji začínáme dávat. Po chvilce jsem se dostal k Moravě. Byla to zákeřná cesta. Polňačka je rozjezděná a zmrzlá. Prostě se na ní nedá udržet. Rozhodl jsem se, že se tadyma vracet nebudu. Napajedla byly bez problémů. Jel jsem po břehu až na Pahrbek. Už je krásně zamrzlý a bruslí se zde.
Od Pahrbku se staví cyklostezka do Spytihněvi. Dělníci měli uděláno několik ohňů a řezali dřevo. Chvíli jsem s nimi pokecal. Obyčejní chlapi, kteří se nadřou venku na mraze.

Za Spytihněví je stále hliněný úsek rozjezděný a jízda je nebezpečná. Nejhorší jsou zmrzlé koleje ve směru jízdy. Vedou vás a když je v nich led, tak už není nic lepšího jak si zalétat z kola. Zde jsem fotil a dohnal mě cyklista z Otrokovic. Bydlíme kousek od sebe a nikdy jsme se na kole nepotkali. On jel na výlet do Hradiště. Naše cesty se brzo rozešly.

Já jsem mířil do Babic a do Sušic. Vedlejší cesty byly ujeté jen od aut a v podstatě jen ledová cesta. Když jsem si stoupnul na zem, tak jsem málem lehnul. V Sušicích byla cesta očištěná a já jsem mohl jet jako král. Byla jen mokrá a hustě sněžilo. Měl jsem obavu, že vrchní vrstva přimrzne, než se budu vracet. Jel jsem stále na kopec. Před větrným mlýnem je třeba vyšlapat několik serpentin. Takových malinkatých.
Pohled na mlýn mě potěšil. Byl to můj cíl a já jsem ho zdárně dosáhl. Okolní krajina byla ponurá a celé pozadí zahaloval bílý závoj. Taková mlha, ve které sněží. Někteří by si představovali sluníčko a modrou oblohu na pěkné fotky, ale život takový není. To co vidíte, v kalendářích jsou vyumělkované fotky. Nejlepší byl okamžik, když tam přišla holka s klukem. On ji tam vytáhl na romantické místo a chtěl se pokochat technickou stránkou mlýna a ona byla aktivní v úplně jiné oblasti. Nakonec podle fotky si to domyslíte.

Nazpět jsem jel stejnou cestou. Jen v Napajedlích jsem se vyhnul cestě do Otrokovic po polní cestě a jel jsem po staré cestě. Byla projetá silničáři, ale raději jsem nezkoušel nohou, jestli jedu po ledě a věřil jsem, že je to jen taková tmavá vrstva. Bylo už tma a na cestu bylo špatně vidět. Nechápu, proč tu auta jezdí, když mají o kousek dál velkou čistou cestu.

Ujel jsem 40 km. Všechno po sněhu a ledě. V jedné vesnici mě auto natlačilo na krajnici a tam už nebyla cesta. Pod sněhem nebylo vidět hranu. Na fotce je otvírací doba HAME pro ty kteří by si chtěli koupit konzervy.

02.01.2009

čtvrtek 1. ledna 2009

Novoroční vyjížďka 2009

Zapsal: Karel

Ahoj cykloturisti, vítám vás do Nového roku 2009. My jako správní cyklisté jsme zahájili rok vyjížďkou na kole. Ráno jsme všichni byli překvapeni malou sněhovou nadílkou. Já jsem zvažoval, jestli si mám dát na kolo zimní gumy. Nakonec jsem si řekl, že ten sníh dlouho nevydrží.

Sraz jsme měli před bankou. Proti jiným rokům se nás sešlo málo. Někteří jeli na hory lyžovat. Havran se později přiznal, že ještě sedí v hospodě. Tak jsme vyjeli v pětičlenném družstvu. Cesta byla projetá silničáři a místy se klouzala jak ji postupně ujížděla auta. Já jsem byl jediný, kdo měl turistický vzorek a Igor měl úzké cyklokrosové pláště. Už z prvního kopečku mně všichni ujeli asi 100 m. Já jsem se bál a také moje převodovka s vazelínou funguje jako spolehlivá brzda. Teď už znáte můj tajný recept jak hodně natrénovat. Dejte si na kolo převodovku.

My jsme jeli podél Moravy do Bělova. Řidiči v autech nás opatrně objížděli a co si mysleli jen tušíme. Ještě za Bělovem jsme se na cestě báli, když jsme sjížděli do malého údolí. Pak už jsme odbočili na polní cestu a jeli jsme jen po sněhu. Cesta pomalu stoupala a já jsem kluky postupně fotil. Tak jsem zaostával, ale dnes se to stalo pravidlem. Prostě fotograf to má těžké. Rychle zastavit, zdělat rukavice a zapnout fotoaparát. Udělat fotky a kamarádi jsou pryč. Všechno sbalit a vyrazit na stíhačku. Až v Nové Dědině jsem si domluvil náskok, abych mohl udělat fotky v lese.
Po spojovací cestě do Halenkovic chodily skupinky turistů. Na všechny jsme pokřikovali pozdravy a oni nás povzbuzovali. Na rozdíl od řidičů aut si o nás nic špatného nemysleli. Snad ani holka, která už nemohla zimou vydržet a čopěla u cesty. Já jsem jí sliboval, že jí udělám fotku a ona nechtěla. V jednotlivých klesáních jsme jeli velmi opatrně. Jako každý rok nám Petr ujel do jednoho kopečka a vyhlásil ho za horskou prémii. Já a Igor to už známe. Bylo to jen překvapení pro naše hosty.

Těžké rozhodnutí nastalo ve sjezdu k lávce. Je zde i značka pro cyklisty nebezpečné klesání. Mohli jsme jet po zledovatělé cestě přímo dolů nebo lesem. V té chvíli šel od spodu cyklista a tlačil kolo. Petr se ho zeptal, jestli je tak slabý nebo je takové náledí, že tlačí a já jsem ho vyfotil. Cyklista se rozlobil a řekl, že nesnáší, když ho někdo fotí a že jsme mu zkazili celý den. Nakonec nám poradil, ať jdeme lesem.

Jízda lesem je z počátku pohoda, ale pak přijde sešup, který ještě někteří cyklisté nikdy nevyjeli. Já s kamarády jsem ho už několikrát vyjel, ale bude to už jen horší. Výsledek byl takový, že jsme šli pěšky. Já jsem měl výhodu v turistických botách. Dole u Moravy nás čekala nová informační tabule o běžeckých trasách v našem okolí. Všichni jsme nad tím žasli, jak mohl někdo navrhnout tak těžce kopcovitou krajinu pro běžkaře.

Závěr byl jako vždy u Petra v obchodě. Ještě k bráně za námi přišel Dan s kočárkem. Potkal jsem ho včera s ženou a ptal jsem se, jestli s námi dnes pojede na výlet. Odpověděla jeho žena. Dnes nás jen přišel pozvat k sobě domů na chlebíčky. U Petra jsme se rozseděli a zjistil jsem, že nový kamarád jezdil v Brně na velodromu jako já. Tak jsme začali vzpomínat na krásné časy a společné přátele. Probrali jsme živé i mrtvé cyklisty a funkcionáře.

Ujeli jsme 21 km, teplota byla těsně pod nulou a povrch byl kluzký sníh.

01.01.2009