úterý 21. července 2009

Lucern-2008-den-18

V noci se vypršelo a teď je krásné ráno. Sedlák se již stará o statek a já balím věci. Je snaživý a už má přivezené pečivo pro turisty. Já dnes chci dojet k Dunaji. Na fotce je vidět na kamenné desce 77 km.

První přijíždím do obce Marktl, rodiště papeže. Je to jen asi 3 km. Vesnice je velmi dobře udržovaná a všechny domy jsou moc hezky opravené. Je to taková typická malá obec se základními službami. Kostel, pošta, lékárna a obchod. Já si první fotím rodný dům a stavby na náměstí. Pak jdu nahlédnout do kostela. Právě zde uklízí důchodci. Je to dobře, že staří lidé mají nějakou činnost. Začíná se mi věnovat jedna paní a provádí mě po kostele. Dokonce od ní dostanu razítko na památku. Kostel je to moc hezký a dobře vyzdobený na malou vesnici. Po prohlídce jdu do obchodu a kupuji si jídlo. Mají zde i pohlednice. Opouštím vesnici, ale ihned jakmile najedu na cyklotrasu u řeky Inn zastavuji a dělám si přestávku. Ještě jsem nic neujel, ale už mám hlad. Dnes jsem málo snídal. Když se teď najím, tak dlouho vydržím jet. Na jídlo mám koupenou šlehačku a čokoládu. Dostal jsem na ni chuť. Snad z toho nebudou následky. K tomu moc dobré pečivo.

Dobře jsem se najedl a vyrážím. Jak mně cesta ubíhá, sleduji na kamenných kilometrovnících. Po této trase jsem už několikrát jel a vím, co mě čeká. Nebude to stále jízda podél vody po šotolině, ale vjedu i do oblasti ptačí rezervace. Je to místo kde se řeka rozlévá široce do krajiny. Je zde ptačí pozorovatelna. Hodně se zde kličkuje a trasa se snaží vyhýbat slepým ramenům. Je dobré se držet značení, jinak si cyklista zbytečně zajede. Jsou, ale i místa, o kterých vím, že je můžu ošidit a jet rychle po asfaltové cestě. Ve městě Simbach mají u vody zlatou sochu. Je to chlapec sedící na velké rybě. Zde pociťuji, jak jsem rád, že jedu po cyklotrase. Projíždím částí města a vidím velký provoz na cestě. Navíc už je slunce hodně vysoko a dobře pálí. Teď už jedu podél mohutné řeky a místy není vidět na druhou stranu. Přicházejí dlouhé úseky, jako když střelí. Je to prostě cyklodálnice po šotolině. Cyklista si musí dávat pozor, aby nepřestal věnovat pozornost jízdě v písku. Pak může velmi snadno upadnout. Každé setkání s protijedoucím cyklistou je zpestření. Už když v dálce uvidíte bod a ten se postupně přibližuje. Až se setkáte, následuje pozdrav. Na trase je vystavená turbína. Oni zde na řece vyrábějí elektřinu. O kousek dál byly tenisové kurty a já jsem na cyklotrase našel tenisový míček. Vezmu jej spolupracovníkovi. Jeho chlapec hraje tenis a bude mít míček z dalekých krajin. Vždyť domů mám stále několik stovek kilometrů. Na dalším úseku přejíždím na levou stranu a začínám projíždět oblastí kde je hodně historických památek. Pěkně upravená města a kláštery. Už jsem jel i po pravé straně a tam jsem jednou byl v krásném kostele. Tenkrát bylo vedro a v kostele byl chládek a já jsem tam poslouchal hru na varhany. Dnes jedu po levé straně a více projíždím zalesněnými úseky. Navíc pojedu oblastí, kde je řeka blízko skály a šplhají tam horolezci. Dnes jsem nějaké viděl a jeden dokonce na skále uklouznul. Naštěstí byl přivázaný na laně. Je zde také modlitební místo ve skále a altánek. Když jsem se zde naposledy vracel, tak jsem uvažoval, že zde přespím. Tenkrát už bylo hodně pozdě a já jsem nevěděl, kde najdu místo na spaní. Dnes mám ještě dost času a jedu divokou krajinou podél řeky do Passau. Několik kilometrů před městem začíná oblast se zpevněnými cestami a je zde více a více cyklistů na výletě. Lidé sem jezdí z velkého města odpočívat.

Tak a jsem v Passau. Moje putování se uzavřelo u řeky Dunaj. Teď už pojedu po proudu až před Wien. Procházím městem, ale již jsem zde byl víckrát a je všude plno turistů. S naloženým kolem je to nepohodlné a raději vyrážím po pravém břehu dále. Zde jsem objevil kamen s nultým kilometrem. Prohlížím si soutok dvou velkých řek Dunaje a Inn. Před několika dny jsem to obdivoval z druhého břehu. To jsem ještě netušil, že po několika kilometrech spadnu. Teď už ruka nezlobí a odřeniny se vyléčily. To už jsem asi dlouho na cestě. Vyrážím po asfaltové cyklotrase a místy jedu hodně rychle. Mám v plánu dojet do romantické části Dunaje. Napřed jedu podél řeky a závodím s nákladní lodí. Údolí se, ale zužuje a cesta začíná být komplikovaná. Cyklista musí občas vyjet na vysoký břeh a zase sjet. Zde je to hodně kopcovité a namáhavé. Některé úseky jsou pokryty asfaltem. Oni se zde snaží šotolinu postupně vyloučit. Na některých úzkých úsecích už nemusí jet cyklista po silnici, ale jede na vetknutých lávkách nad vodou. Je vidět, že je velká snaha dostat cyklistu pryč ze silnice. Přesto jsou, ale úseky kde se musí jet po cestě. Mám štěstí, že se blíží večer a doprava je malá. Tam kde jsem na začátku mé cesty viděl cestáře opravovat cestu dnes už jedu po novém asfaltě.

Obloha se začíná rychle zatahovat. Naštěstí jsem už blízko kempu, do kterého mířím. Recepce je v hospodě u řeky. Mají zde velké parkoviště pro auta. Ubytovávají i v poschodí. Na recepci si kupuji pivo a slečna se mě snaží nabídnout z výběru asi deseti značek. Já vůbec nevím, jaký je v těch pivech rozdíl. Spiš se z toho zrodila nevinná konverzace. Mám pocit, že by nám padla řeč. Za zábavu se mnou je číšnice potrestána. Přichází prudký vítr a strhává ubrusy ze stolů před restaurací. Ve chvilce se rozbíjejí skleněné skleníčky a všude se válí solničky. Já rychle ujíždím na místo, kde si můžu postavit stan. Už je tam několik turistů, kteří mají stejný zájem jako já. Co nejrychleji postavit stan v závětří. Byli však bezohlední a položili si kola do místa, kde si chci postavit stan. Říkám jim, ať si ta kola dají pryč a sám je jim odhazuji stranou. Stavím stan, jak nejrychleji umím a stíhám to akorát. Přesně ve chvíli kdy už sdělávám tašky z nosičů přichází první příval bouřky. Začíná vydatně pršet a vítr je hodně silný. Raději si stan držím za střešní konstrukci. Až bouřka poleví se jdu osprchovat. Jdu v dešti a ve sprše se cítím velmi dobře. Sprcha je plná páry. Všichni se rozhodli jít sprchovat. Většinou jsou ubytovaní v karavanech a déšť jim nevadí. Vracím se do stanu a dělám si večeři. Venku stále lehce prší. Tak jsem to dnes dobře zvládl. Jsem už u Dunaje a cítím, jak se blížím domů.

Ujel jsem 135 km. Za slunečného dne.

Marktl /rodiště papeže/ - Simbach – Scharding – Passau – Schlogen


Žádné komentáře:

Okomentovat