sobota 30. října 2010

Ukončení cyklistické sezóny

Ahoj cykloturisti, rok nám utekl a máme tu zase konec cyklistické sezóny. Ti, kteří si dali závazek, že zchudnou už to nesplní a ti ambiciózní na sportovní výsledky už také ne. Jen ti kteří jezdili pro radost a potěšení mají v duši dobrý pocit, že něco krásného viděli. Já mám dobrý pocit z toho, že mě při každodenním ježdění do práce z Otrokovic nic nepřejelo. Možná se jednou dočkáme i cyklostezky do Zlína.

Jako káždým rokem i letos se konal sraz v 13 hod ve Fryštáku. Sešli jsme se na náměstí před hospodou a každý si zde našel už jenom samé kamarády. Na závodní konflikty se zapomnělo a soupeři jsou kamarádi, s kterými je dobré si připít na další sezónu. Dnes máme před sebou několik kopců, ale už na ničem nezáleží. S mírným zpožděním vystoupil řečník na lavičku a řekl nám jaké akce ještě budou a popřál nám hodně cyklistických úspěchů v dalším roce. Po proslovu jsme vyrazili do prvního táhlého stoupání. Za Fryštákem se jede po lesní asfaltové cestě k lesu, kde se dělí cesta. Asi 100 m před dělením nás dohnal velký náklaďák a bezohledně nás začal předjíždět. Bylo to moc nebezpečné a nechápu, proč ten kousek neměl trpělivost počkat. Kdyby někoho přejel mělo by to velké následky. Naštěstí se nic nestalo a já takovému bezohlednému řidiči přeji, aby brzo dojezdil.

V táhlém stoupání jsem několikrát cyklisty předjel a dělal jsem fotky. Měl jsem smůlu, že jsme jeli po slunci a fotky se nedařily. Nakonec jsme si udělali přestávku pod Ondřejovskem a trošku zadechli. Někteří cyklisté se zde odkláněli od hlavní trasy a jeli na Rusavu. Já jsem si také zvolil jednodušší trasu do Rusavy a po louce na Hostýn. Teď se jede po asfaltové cestě, ale já si pamatuji možná i před 15 roky když jsme zde jeli Drásala po hlíně a kamení. To byla opravdová dřina. Tenkrát se jezdilo ještě i do kopců za Bečvů. Bylo nás málo a profíci ještě snad ani neexistovali. Na Hostýně jsem zajel k rozhledně a ke kostelu. K hospodě jsem ani nesjížděl. Bylo tam málo cyklistů. Na teploměru baziliky bylo 8C. Navštívil jsem i modlitebnu a tam bylo 12C. Ti zbožní lidé musí být prochlazení.

Z Hostýna jsem sjel do Rusavy. Sluníčko krásně svítilo a předpověď meteorologů o hrozném větru se naštěstí nesplnila. Pak už jen podél kolejí do Holešova k hospodě. Hostinec u Cabiša je oblíbené místo cyklistů. Když jsem přišel do hospody, tak tam bylo plno a příjemně teplo. Co však všechno převážilo, byla vůně dobrého guláša. K tomu si cyklisti dávali pivo. Já jsem měl hlad jako vlk. Od rána jsem nejedl a nepil. Domů jsem to však měl ještě 20 km a raději jsem se rozhodl to vydržet. Za Holešovem jsem jel na Kůrovice a směřoval jsem na nový most přes dálnici. V dáli jsem pozoroval krásné rudé slunce, jak zapadá za Chřiby a najednou jsem si vybavil vzpomínky na Maroko. Tenkrát jsem měl také žízeň, ale to bylo pořádné vedro. Je to zvláštní, že se vzpomínky z dávných cest tak dokáží vybavit. Domů jsem dojel za tmy a na večeři jsem neměl nic vymyšlené. Nakonec to bylo jako obvykle. Zachránily mě sardinky a chleba dělal potíže. Byl už od pondělí a nechtěl se nachat uřezat.

Ujel jsem 76 km za nádherného podzimního počasí.

30.10.2010

Karel

Vybrané fotky :



Odkaz na všechny fotky :

http://parta-svih.rajce.net/ukonceni-sezony-2010-all

Větrný mlýn v Jalubí - podzim

Ahoj cykloturisti, máme nádherný den a já jsem se rozhodl pro projížďku kolem Baťova kanálu. Za Napajedlama jsem se zastavil u koníků. Je to přímo u cyklostezky a děti to zde musí mít v oblibě. Stačí udělat jen několik kroků a můžete si pohladit koníka. Já jsem dnes přišel k ohradě a postupně všichni koníci se přišli za mnou pohladit. Na fotce vidíte žíznivé hříbátko i tatínka, který hodně pil. Myslím si, že taková fotka se často nepovede. O kousek dál je slepé rameno a uprostřed je ostrov. V létě je zde romantické koupání. Jak vidíte na fotkách, tak je kanál vypuštěný a opravují se břehy. Já jsem zde potkal cykloturistu. Pána v důchodě a ten mě oslovil, "Vy to tu určitě neznáte." Pak začal popis všech cyklostezek v okolí až po Nivnici, kroměříž a Veselí. Kdyby pán tušil, že přednáška mohla proběhnout opačně. Myslím si, že zde mám většinu cyklotras projetou. Jediné co jsem nevěděl, kde se zde říká Kuvajt. Když budete hodní, tak vám to někdy prozradím.

V Babicích jsem vyfotil moji oblíbenou Majku a jel jsem do Jalubí. Přesněji na kopec nad vesnici. Na mapu se nedívejte. Polohu větrného mlýna mají zakreslenou špatně. Asi jsou to mapy ze ShoCartu. Měl jsem krásné počasí a sluníčko silně svítilo. Bylo to hezké, ale některé fotky mám černé. Proti slunci neumím fotit. Snad se jen povedla fotka se třemi kovboji na pozadí. Kdo jste viděli veselé filmy s tématikou vinohradů, tak na fotce můžete vidět hrozny, které se budou brzo nazývat zmrzlé víno. Od větrného mlýna je hezký pohled na Chřiby.

Domů jsem vyrazil přes Kudlovice a na konci vesnice jsem objevil zajímavou stavbu. Možná to bude kaplička nebo bohatý dům. Před Spytihněví si rozložili páni stánek s kožešinami. Nevím, jestli je ta cena rozumná. Kousek jsem jel po hlavní cestě a pak po staré kostkovici do Napajedel k sirnému prameni v bývalých lázních. Nabral jsem si flašku smradlavé vody, ale teď když píši článek, tak už jí mam vypitou. Dnes jsem toho dost vypotil.

Ujel jsem 40 km za nádherného podzimního počasí. Ráno bylo -2C a odpoledne nad 10C.

29.10.2010

Karel


Skopálíkovy Záhlinice

Ahoj cykloturisti, máme před sebou čtyři dny volna a já jsem se dnes rozhodl pro malý výlet do Záhlinic. Ráno byla teplota pod nulou, ale přes den vyšlo sluníčko.

Vyjel jsem odpoledne podél dálnice do Otrokovic. Už mají na cestě nakreslené bílé pruhy a cesta bude brzo otevřená. Myslel jsem si, že pojedu v pohodě, ale byli tam dva kluci ve starém autě a stále jezdili tam a zpět po JZD cestě. Jezdili hodně rychle a bavili se, jak uskakujeme z cesty. Dnes jsem zažil trapas. Potřeboval jsem vypustit minerálku. Našel jsem si u cesty keř a už jsem rozepínal kalhoty, když jsem si všimnul, že za keřem někdo čopí a koná potřebu. Málem jsem jej smočil. Kdyby to byla holka, tak by si myslela, že jsem exhibicionista. Vidíte, jak snadno se může člověk dostat do průšvihu.

V Záhlinicích jsem jel kolem starého pivovaru na náves před kostel. Na kříži si můžete přečíst, za jakých podmínek dostanete odpustky. Přímo u kostela stojí rodný dům pana Skopalíka. Více si přečtete na fotce. Já už jsem tyto fotky dělal jednou v létě, ale nešťastně jsem držel před objektivem igelit a na fotkách nic nebylo. Ani čápy jsem nevyfotil. Dnes nebyli doma. Komín na hospodě byl prázdný. Za vesnicí jsou velké rybníky a já zde velmi rád jezdím. Některé fotky vám budou určitě povědomé. Je zde výběh pro srnčí zvěř a odchovna bažantů.

Za Kroměřížem jsem najel na cyklostezku a zastavil jsem se jen na místě, kde se opravuje poničená cyklostezka.

Ujel jsem 42 km za slunečného podzimního počasí.

28.10.2010

Karel

neděle 17. října 2010

Podzimí Bunč

Ahoj cykloturisti, předpověď meteorologů se nepotvrdila a od rána je hezky. Já jsem se rozhodl využít suchého počasí a odpoledne jsem vyrazil k rozhledně na Bunči /Brdo/. Celá trasa je do kopce, ale já jsem špatně odhadl počasí a je mně zima. Ani šlapání mě nezahřeje. Od hospody na Bunči potkávám pěší turisty a většinou mají natáhnuté kapuce. To je ten vítr asi opravdu hodně mrazivý. Dnes jsem potkal méně než deset cyklistů. U rozhledny byla jedna cyklistka a ta odmítala sjet s kamarádama na horském kole prudký sjezd po kamenech. Také jsem šel pešky. Vím, jak to bolí, když je člověk zdratovaný. Na zpáteční cestě jsem se zastavil u ohně a trošku ohřál. Ten kdo nebyl zmrzlý nikdy nepochopí jak může být oheň z dřeva příjemný. Krásně voní a teplo je opravdické. Domů jsem přijel za mírného deště. Občas spadla kapka.

Ujel jsem 48 km za mrazivého větru.

17.10.2010

Karel


sobota 16. října 2010

Jelení pramen Vizovice

Ahoj cykloturisti, dnes jsem se rozhodl navštívit pana, který se mnou před rokem ležel v nemocnici. Bydlí v Pozděchově a jeho velkým koníčkem jsou závody holubů. Dnes ráno dokonce lehce zapršelo a na teploměru bylo 8C. Přesto jsem se rozhodl, že po polední vyjedu. Dnes jsem pozdě vstával. Do dvou hodin v noci jsem instaloval z práce přinesený notebook. V pondělí ráno jej musím uživateli odevzdat.

Jel jsem po polní cestě do Zlína. Hrdě nazývané cyklotrasa a pak po cyklostezkách ve Zlíně. Dnes byl všude klid od cyklistů i bruslařů. Až do Vizovic moje cesta probíhala v pohodě. Za Vizovicemi začne cesta stoupat a klikatit. Na jednom prudkém úseku mě dohnal kamión a já jsem raději na vrcholu sjel z cesty, aby mohl projet. Měl za sebou kolonu aut. Po chvilce musel zastavit také, aby se vyhnul s jiným náklaďákem. Kousek před cílem jsem pozoroval hroznou situaci. Dva kamióny jely za osobním autem a ten první se jej rozhodl předjet. Po chvilce se osobní auto ocitlo v hrozné situaci mezi dvěma rychle jedoucími auty. To však netrvalo dlouho a začal jej předjíždět i druhý kamión. Ten však za prvním neměl místo a přinutil osobní auto skoro zastavit, aby se mohl před něj zařadit. Nakonec to dopadlo dobře, ale stačilo málo a z osobního auta mohla být placka. U cesty stáli dva páni a já jsem slyšel jen poznámku na řidiče kamiónu "hovada". Myslím si, že u nás je to úplně normální, že chlap, kterému to nemyslí, jde jezdit s kamiónem.

Ve vesnici stojí dva kostely evangelický a katolický. Je to zvláštní, že v tak malé vesnici mají dva velké kostely. Ke kamarádovi jsem přijel v pohodě a měl jsem štěstí, že byl doma sám. Ženské byly utrácet. Uvařil mně lipový čaj a přidal med. Nabízel mně slivovici, ale já když řídím, tak nepiju. Povykládali jsme si svoje zážitky po návratu z nemocnice a nakonec jsme zanadávali na politiky a bylo na čase jet domů. Na dvoře jsem se podíval na jeho pěkný holubník. On pouští svoje holuby na závody do zahraničí a docela se mu daří. Když jsme spolu leželi v nemocnici, tak jsme bavili spolubydlící. On vykládal zážitky s holuby při závodech a já zážitky z cykloturistiky.

Na zpáteční cestě jsem se jel podívat ke studánce před Vizovicemi. Doma jsem si prohlédl mapu, ale špatně zapamatoval umístění. Tak se stalo, že jsem dojel k nějaké stáčírně. Já jsem chtěl nalézt studánku. Budu se na to muset zeptat kamarádů pěších turistů. Za Vizovicemi jsem se zastavil u lihovaru. To už bylo hodně šero a moje fotky jsou horší. Něco jsem v ruce ani neudržel.

Ujeto 80 km při teplotě 8C a pod těžkými mraky. Chvílemi byla cesta mokrá od slabého deště.

16.10.2010

Karel

pátek 15. října 2010

U kameňa

Ahoj cykloturisti, chtěl bych vám dát tip na malý výlet do okolí Otrokovic. Máme zde takové malé trojmezí mezi obcemi. Je zde krásný výhled do okolí a můžete posedět na lavičce v lese i na sluníčku. Na místě je trojhranný kámen a boží muka.

Na místo se dá dostat několika způsoby. Nejzajímavější je jet z Malenovic kolem Svaté vody do Karlovic. Tento úsek vede lesem a je za mokra nesjízdný. Od Karlovic vede do lesa stará asfaltová cesta. Je velmi kamenitá, ale dá se to vydržet. Až na vrcholu pojedete kousek po lesní hliněné cestičce, ujezděné od traktorů.

Další možnost je vyjet z Březolup nebo Topolné. Obě cesty vedou po polních cestách.

Všechny cesty mají jeden stejný rys. Vždy pošlapete do kopce.

14.10.2010

Karel

sobota 9. října 2010

Cyklostezka Luhačovice Slavičín

Ahoj cykloturisti, je to neuvěřitelné, ale někdo dostal nápad propojit Luhačovice se Slavičínem. Z pohledu cykloturistiky je to dobrý počin, ale jako člověk, který čeká na propojení Otrokovic se Zlínem je to šok. Zde projede jen pár cyklistů a to ve volném čase. U nás jezdí stovky cyklistů do práce a na páteřní cyklotrasu podél Moravy. Myslím si, že je to o lidech. Politici ve Zlíně cpou peníze do pro ně zajímavějších věcí. Tak a teď už si nebudu stěžovat na naše představitele. Stejně to nepomůže.

Na cyklostezku se dostanete asi po padesáti metrech na cestě na Petrůvku. Zde je značka stoupání 17%. Kdysi dávno jsme sem jezdili trénovat kopce. Cyklostezka je napřed kategorie staré asfaltky vedoucí k chatičkám. Až od jezírka začne pěkný asfalt a zde si zařadíte nejlehčí převod a nezděláte ho až na kopci. Přibližně vyšlapete převýšení kolem 200 m na krátkém úseku. Délku jsem nezměřil. Tento úsek si vychutnáte až na zpáteční cestě. To se budete i bát aby, jste nepřepadli přes řídítka. Před tímto kopce nesvačte. Jelo by se vám špatně. Cyklostezka se přehoupne přes vrchol a po kousku klesání je informační cedule. Kousek dál je i hezký výhled do údolí vesnice Nevšové.

Do vesnice prudce klesnete a na návsi se opět vydáte do kopce. Ve stoupání je zajímavý strom a kříž. Až na vrcholu u lesa je hezké odpočívadlo. Je zde nádherný výhled a slunce sem svítí celý den. Zde vám doporučuji si dát svačinu a vychutnat si nádherný výhled. Po svačině můžete lesem vyrazit po naučné stezce směrem do Slavičína. Na fotce vidíte, že sem přišli vandalové a vyvrátili informační tabuli. Toto nechápu. Proč někomu vadila. Navíc je to tak daleko od města. V klesání do Slavičína jsem narazil na špinavou cestu. Nádherný asfalt ušpinili lesáci. Zřejmě největší škodná v našich lesích. Pokud se začtete do popisované historie, tak se dozvíte, že zde žili lidé již 900 let po Kristu. To ještě stavěli mohylové hroby a o křesťanství nic nevěděli. Když si pomyslím, že už dávno v té době lidé jinde v Evropě rozvíjeli matematiku a astronomii a my jsme zde ještě klackem honili mamuta po lese. Tak máme asi co dohánět. Nebo už se to migrací lidí eliminovalo?

Projet si cyklostezku je moc zajímavé. Já jsem měl štěstí na nádherné podzimní odpoledne s pěkným sluníčkem. Tato cyklostezka je určena zdatným cyklistům. Chudák kdo by sem zajel s těžce naloženým kolem. Stan a spacák na nosiči. Ani rodiny s dětmi sem nemůžou. Kopec je moc prudký a sjezdy nebezpečné. Pro bruslaře je tato trasa nepoužitelná. Tato cyklostezka nemá ani patřičnou propagaci.

Vypuštěná přehrada v Luhačovicích

Ahoj cykloturisti, v Luhačovicích vypustili přehradu a já vám chci ukázat, jak to vypadá. Vydávám se v sobotu těsně před polednem do Malenovic a pak nahoru nad hrad k TV vysílači Majáku. Je to dobrý kopec a zapotím se. Přesto, že ráno byly jen 3C. Ve sjezdu lesem do Ludkovic se zase dobře ochladím. Pak přijde stoupání do sedla pod Řetechovem. Na posledním obrázku vidíte Mirkovu chatičku. Zase přichází sjezd do Pozlovic. Tento sjezd je velmi prudký. Myslím si, že mnozí z vás by jej nevyšlapali. Na chvíli se zastavuji u hotelu Ogar. Zde bývají country večery a dnes zde mají sraz motorkáři. Za chvíli jich potkám možná padesát na hrázi. Z vesnice vyjíždím na kopec a fotím přehradu. Škoda, že nemůžu udělat letecký snímek.

Sjíždím k přehradě a dívám se na lidi, kteří chodí po dně. Připadají mně maličcí. Když slezu dole, tak je pohled nahoru také zajímavý. Překvapilo mě jak je dno rovné. Občas je nějaký velký kámen, ale jinak je to hezká plocha. Žádné kořeny nebo podobné nebezpečné překážky. Po prvních fotkách se vydávám na hráz. Zde je pohled asi nejzajímavější. Je zde plno zvědavců. Udělalo se nám moc hezké počasí a pacienti z lázní si vyšli na procházku. Během fotografování jsem si všimnul, že kolem mne projela několikrát cyklistka. Okruh kolem přehrady je velmi oblíbený u bruslařů a tato slečna zde asi shazuje nadváhu. V jejím případě to však není pravda. Je hezky štíhlá. Na fotce ji nemám. Mám pozdní zapalování a ujela mně.

Od přehrady jsem vyjel kolem kempu na hlavní silnici a pak na cyklostezku Luhačovice - Slavičín. O tom píši v dalším článku. Po projetí cyklostezky projíždím Luhačovice a jedu do Biskupic. Na své cestě využiji novou cyklostezku o které jsem psal na jaro. Z Biskupic jedu do Doubrav a tam si dávám poslední horskou prémii. Je zde velmi prudké stoupání na Salaš s několika vracečkami. Na konci vesnice se zase sjíždí do Malenovic a já mám neobvyklý zážitek. Přes cestu se rychle kutálí velké jablko. Kdybych na něj najel předním kolem, tak lehnu na silnici. Jak napotvoru mne předjíždí auto a já nemám manévrovací prostor. Měl jsem štěstí, můj mozek propočítal dráhu dobře a já jsem se nehodě vyhnul. Jak by to vyřešil soudní znalec, když by nevěděl, že jsem se vyhýbal jablku a auto by mně přejelo. Dále už jsem domů dojel v pohodě a stihnul jsem se vyhnout tmě. Až doma jsem musel začít svítit. Teď už si na to musí cyklisti myslet. Tma je brzo.

Ujel jsem 84 km za velmi hezkého počasí.

09.10.2010

Karel


čtvrtek 7. října 2010

Festival pod věží 2010

Ahoj cykloturisti, sdružení Saleziánů každý rok pořádá ve Zlíně Festival pod věží. Já už jsem vám o této akci několikrát psal. Nejdříve jsem tam jezdil na celý den a večer jsem zůstával na koncert v kostele. To bylo v době, kdy tam hrály kapely, jaké mám rád. Teď se doba hodně změnila a hrají zde kapely, které se snaží stále více přiblížit hlučnému rambajzu. Já to však chápu. Církev se snaží získat mládež za každou cenu a přizpůsobuje se tomu, co dnešní mladí lidé poslouchají. Navíc se můžete na některé části podívat v přímém přenosu v TV. Já jsem poslouchal v TV páteční večerní koncert a to bylo hezké. Zato v sobotu večer jsem TV zapnul a když jsem slyšel ten rambajz, tak jsem ji vypnul a byl jsem rád, že jsem tam nejel. Něco jiného je, když v neděli odpoledne zpívají a hrají dětské sbory. To jsem se rozhodl tam zajet na kole.

Odpoledne jsem vyjel po hliněném chodníčku hrdě nazývaném cykloturistická magistrála do Zlína. Když zaprší, tak je neprůjezdný. Je to ostuda Zlína a Otrokovic. Na Jižní svahy jsem vyšlapal pořádný kopec a zapotil jsem se. U kostela byl studený vítr a brzo mě ochladil. Na jevišti zpívaly dětské sbory a na volném prostranství se hrály nejmenší děti. Tato akce je velmi dobře zajištěná. Je zde občerstvení, různé vzdělávací akce s prodejem CD a najdete zde i čisté WC. Myslím si, že zde mají dobré zázemí pro pořádání akcí. Já jsem si koupil dvě CD.

Chvíli před koncem jsem se rozhodl jet domů, abych dojel za světla. Vydal jsem se na vrchol stoupání a na Kocandě do lesa. Zde jsem však udělal chybu a přejel jsem odbočku na vzdělávací cyklotrasu. Zkusil jsem si nalézt zkratku a tak jsem si zajezdil po mokrém lese. Trošku to zde znám. Dříve jsem se zde účastnil závodů na horských kolech. Nakonec jsem zpevněnou cestu nalezl a jel jsem směrem ke Zboženským rybníkům. Tam jsem však nesjel a projel jsem po krásné asfaltové lesní cestě do Hostišové. Začalo se stmívat a já jsem zkoušel udělat večerní fotky TV vysílače Maják.

www.festivalpodvezi.cz

Ujel jsem 36 km.

03.10.2010

karel


Vinařské slavnosti Uh.Hradiště

Ahoj cykloturisti, utekl rok a v Uherském Hradišti je zase ukončení cyklistické sezóny putování po vinařských cyklotrasách. Já jsem se jako obvykle vydal až na závěrečnou část na náměstí. Do Hradiště jsem jel po cyklostezce podél Baťova kanálu a hned u první hospody jsem viděl, že na trase musí být hodně cyklistů. Všechna místa byla obsazena a cyklisté doplňovali tekutiny a někteří utišovali hlad. U této hospody je udírna a můžete dostat něco vonícího přímo na talířek.

V Hradišti jsem první zajel do části Rybárna a udělal jsem fotku pamětní desky Jana Antonína Bati. Pamětní deska byla odhalena tento týden a dokonce dostala i požehnání od faráře. My často mluvíme o Baťovi a myslíme na Tomaše, ale rozvoj firmy až na vrchol úspěchu dovedl Jan. Vše pak zase potopil Tomík, kterého jsme zde po revoluci vítali. Ten však nepřišel budovat, ale brát.

Na náměstí již byly oslavy v plném proudu. Na jevišti vystupoval folklorní soubor a ve stánku se zase občerstvovali cyklisté. Každý kdo dojel do cíle se musel zapsat a mohl vyhrát v losování nějakou cenu. Byly zde různé skupinky cyklistů. Od úplných amatérů cykloturistů až po dobře vybavené cyklisty. Dokonce i na dobrých silničních kolech. Na fotce vidíte, že byli veselí a na výbavě vůbec nezáleželo. Víno má kouzelnou moc a dokáže lidi dostat do dobré nálady.

Já jsem se zaměřil na fotografování vystupujících na jevišti. Mám hodně fotek a jsem schopen tyto fotky i případnému zájemci dodat. Myslím si, že nás nejvíce zaujalo vystoupení děvčat pradlenek. Představte si, že bylo chladno. Já jsem se trošku zapotil a na náměstí mě i otřásla zima a tato děvčata vystupovala polonahá a bosá. Muselo jim být moc zima a určitě se těšila na teplý svařák. Na závěr vystupovaly nejmenší tanečníci a to byla vděčná podívaná na malé děti jak prožívají svůj tanec. To bylo opravdové vystoupení a radost z pohybu. Všimněte si těch rozesmátých tváří s chybějícími mléčnými zuby.

Udělal jsem hodně fotek a znáte ten zvuk, když vám zahraje fotoaparát a baterie je prázdná? Tak to se mně podařilo. Mám dvě hodně roků staré baterie a na každou jsem udělal 150 fotek. Teoreticky ty baterie už měly být vyhozené. Tímto byla moje účast ukončená a já jsem se vydal po cyklostezce domů. Cestou jsem si dal i pletené rukavice. Před Napajedlama jsem dohnal bruslařku s batohem na zádech. Vezla si z venku boty na přezutí. Říkala, že jede do Zlína. Odhaduji, že měla v plánu 30 km na bruslích. Jela velmi rychle, ale před Pahrbkem musela zastavit a brusle vyzout. Ochránci nám zde nedovolili dostavět cyklostezku a jezdíme 200 m po blátě.

Ujel jsem 38 km za chladného a zamračeného počasí.

02.10.2010

Karel

Lidová tvorba

Ahoj cykloturisti, moje sestra vymyslela pro maminku vánoční dárek. Je to taška od paní, která tká doma látku a pak šije různé lidové doplňky. Tak jak se to kdysi nosilo k lidovému kroji. Paní bydlí v Malé Vrbce a já to mám z domu 60 km. Informace o pani jsou na konci textu.

Celý týden pršelo a pátek je první hezký den. Ráno je 5C a musím se dobře obléci. Dá se předpokládat, že bude celý den chladno a já mám před sebou hodně kilometrů. Z Otrokovic vyjíždím po cyklostezce podél Baťova kanálu až do Uh. Hradiště. Z Hradiště jedu po nové betonové cyklostezce do Kunovic a pak do Hluku. Zde už je velký provoz směrem na Slovensko. Za Hlukem se vydávám po úzké okresní cestě do Boršic. Jsem překvapen, když zde potkám dlouhý kamión, který jede snad stovkou. Málem mně vítr smetl z cesty. Minuli jsme se natěsno. Oni využívají spojovací cesty jako zkratky a přitom je ničí těžkou váhou. V Boršicích jsem se zastavil ve firmě Žufánek na Ořechovku. Psal jsem večer e-mail, že přijedu, ale pan majitel není doma. Naštěstí je doma paní a s tou se již znám. Rozhodl jsem se koupit 14 láhví. Tolik jsem toho ještě nevezl. Paní je velmi pečlivá a všechno mně dobře balí do bublinek. Už jsme se delší dobu neviděli, a tak byla zvědavá, kde všude jsem byl na kole.

Kolo mám naložené a vydávám se do kopcovité části dnešního dne. Je hodně těžké a asi se nadřu. Za Blatničků objevuji značku, na kterou si budeme muset zvyknout. Stále víc cest bude u nás v dezolátním stavu. Naštěstí to pro moje horské kolo není problém. V dnešní době si už nemá smysl kupovat silniční kolo. Cesty jsou rozbité nebo je na nich velký provoz. Ve Velké nad Veličkou najíždím do prvního pořádného kopce. Jede se serpentinami a nakonec tunelem pod železnicí. Pak už je jen krajina vlnitá a já vidím na pozadí hor vesničku kam jedu.

Přijel jsem do Malé Vrbky a hledám, kde paní výtvarnice bydlí. Nacházím hezkou zvonici na prostředku dědiny a starou paní. Dáváme se do řeči a nakonec vzpomínáme, jak nám bylo dobře za komunistů. Důchodci porevoluční změny asi pocítili hodně. Jde o věci, které se změnily a oni na ně nebyli připravení. Paní mně poradila cestu a během chvilky jsem na návštěvě. Můžu si vybrat z hromady různých věcí. Dokonce i tkané vázanky na krk. Ve vesnici jsem vyfotil informační tabuli a o paní výtvarnici je zde zmínka. Na Internetu si můžete přečíst více informací.

Po nákupu se vydávám do Hrubé Vrbky a zde náhodou při fotografování objevuji neobvyklou stavbu. Je to chrám pravoslavných. Na přiložených fotkách si můžete přečíst víc informací o této církvi u nás. Na konci vesnice je poutač na zdravou výživu ze statku. Můžete si prohlédnout ceník zdravého masa.

Další vesnicí na mé cestě je Hroznová Lhota. Zde jsem chtěl navštívit dům, kde bydlel Jožka Úprka. Po radách od důchodkyň jsem dům našel, ale mohl jsem udělat jen fotku zavřené brány. Důchodkyně mě upozornily, že rodina není ráda, když je nějaký zvědavý turista otravuje. Já jsem tam očekával alespoň nějakou pamětní místnost. Jeho obrázky mám moc rád. Hodně fotografií jeho obrazů mají u Svatého Antoníčka.

Ve vedlejší vesnici jsem se rozhodl si koupit něco k jídlu. To už jsem měl v nohách kolem 70 km a od rána jsem nejedl. Ve vesnické samošce jsem si koupil poslední tvarohový koláček. Místo pro svačinu jsem si vybral na nové cyklostezce. Pak už následovala krásná cyklostezka do Veselí nad Moravou. Dál trasu nebudu popisovat, neboť jsem zde jel před 14 dny a psal jsem své poznatky.

Ujel jsem 118 km za chladného podzimního počasí.

01.10.2010
Karel

------------------------------------------------------------------
Ing. Hana Buchtelová
Malá Vrbka 54
69673 Hrubá Vrbka
tel/fax: 518 329 763
mobil: 603 534 478
email: vetracek111@seznam.cz
http://www.rucnitkani.net/?page=uvod