Větrný mlýn Chvalkovice a Kunkovice

Ahoj cykloturisti, stále máme hezky a já jsem se rozhodl navštívit dva větrné mlýny. Vyjel jsem po cyklostezce do Kroměříže. Je ve stále horším stavu. Teď tam těžili dřevo. Myslím si, že nám dlouho nevydrží. Dnes byl velký provoz a nejlepší byla rodinka, která jela chvíli ve třech vedle sebe. To jsem nestihl vyfotit. V Kroměříži jsem dnes projel dobře a vyhnul jsem se nebezpečné cestě do Zdounek. Zato jsem si přidal slušné kopce. S postupujícím časem se sluníčko stále schovávalo a já jsem měl strach, že nestihnu udělat fotky. Navíc se citelně ochlazovalo a foukal studený vítr.

Na začátku Chvalkovic je hřiště a já jsem se podíval na vesnický fotbal. O kousek dál je dům nějakého domácího kutila. K mlýnu jsem stoupal po velmi prudké cestě. Podařil se mně udělat snímek, na kterém je mlýn i vycházející měsíc. Od mlýna jsem jel po turistické značce lesem do vedlejší vesnice. Mám to odzkoušené a dá se to projet i na silničním kole. Dnes ale ne. Někdo tu začal jezdit na koni a chodníček je nesjízdný. Kousek jsem šel pěšky. Ti koně by neměli používat turisticky značené chodníčky.

Do Kunkovic jsem dojel těsně před západem slunce. Když jsem fotil, tak bylo slunce níž než větrný mlýn. Zkoušel jsem dělat fotky mlýna se zapadajícím sluncem a neumím to. Jediné co jsem uspěl, že jsem zase zachytil měsíc. Majitel mlýna začal sbírat rozcestníky - kameny. K mlýnu vede horší asfaltová cesta. Zemědělci zde však jezdili a natahali tolik bláta, že se mně obalily gumy. Kdybych měl blatníky, tak jsem neprojel. Ve chvilce jsem měl všechny trubky obalené bahnem. Když jsem jel po silnici, tak to ode mne odletovalo. Doma jsem odstranil lopatku bahna.

Na kopci nad vesnicí jsem se oblékl do bundy a svítící vesty. Byl silný ledový vítr a přicházela tma. Zbylých 40 km jsem jel domů se světly. Ve Zdounkách jsem se vydal na prudký kopec směrem do Kostelan. Trasu jsem už popisoval minule. Dnešní jízda ve tmě byla nádherná. Měsíc přichází do úplňku a krásně svítil. V lese bylo vidět, jak prosvítá mezi stromy. Stačilo zastavit a zhasnout světla. Občas někde na kopcích svítila okna ze samot a u cesty svítily lucerničky mrtvých řidičů. Kdyby se chovali na silnici slušně, tak nemuseli svítit. V jednom lesním úseku jsem slyšel auto, ale žádná světla. Až po chvíli se jedno světlo rozsvítilo a po cestě jelo rachotilo auto bez papírů. On asi opravdu chtěl jet lesem jen při měsíčku. Domů jsem dojel v pohodě. Dnes jsem si vybíral úzké cesty na jedno auto a s malým provozem. Jedno auto za 15 min. Měl jsem na sobě všechno moderní oblečení a stejně jsem přijel propocený. Moira smrděla jako hnůj.

Ujel jsem 93 km. Z počátku slunečno, ale ledový vítr. Posledních 40 km ve tmě.

14.11.2010

Karel