Ahoj cykloturisti, po dlouhotrvajících deštích nám vystoupila řeka Morava z koryta a zaplavila cyklostezku na několika místech.
První jsem se vydal do Napajedel a chtěl jsem se dostat po cyklostezce do Otrokovic. Na první vodní překážce pod silničním mostem jsem byl úspěšný. Vody tam bylo málo, ale průjezd byl nebezpečný z důvodu bočního proudu. Když jsem tím místem projížděl, tak jsem cítil, jak mně proud podtrhává kolo. Naštěstí tam zůstal jako podklad čistý asfalt. Kdyby tam bylo bláto, tak bych se tam vyválel. Na dalším zaplaveném místě jsem však už úspěšný nebyl. Myslím si, že tam byl pod mostem jeden metr vody. Navíc tam všude bylo naplavené dřevo a nečistoty. Bylo jasné, že se dál nedostanu a vydal jsem se zpět do Napajedel.
Druhé zaplavené místo bylo u mostu do Fatry. Za mostem již pokračuje jen značená cyklotrasa po šotolině směrem na Pahrbek. Přejel jsem přes most a jel jsem k Fatře. Ze závodu u cesty odčerpávali hasiči vodu. Celý areál byl pod vodou.
Domů jsem se vydal po hlavní silnici a užil jsem si peklo mezi kamióny. Přesto, že mírně mrholilo a všude podél cesty byly záplavy, řidiči jeli jako o závod. Ze silničního mostu jsem udělal fotky cyklostezky a pokračoval do Otrokovic. V Otrokovicích jsem se vydal na lávku přes Moravu. Zde vede cyklostezka na levý břeh a pokračuje ke studánce.
Třetí zaplavené místo je před studánkou. Voda zalila cestu a je rozlita až k prudkému svahu v lese. V tomto místě se nachází rodinný dům a při každé povodni je zaplavený. Je jen několik metrů od vody a na nízkém břehu. Nechápu, jak zde někdo mohl postavit dům. Navíc je dům od poloviny dne zastíněn lesem a je bez slunce. Myslím si, že je to vlhké nezdravé místo na bydlení.
Na zpáteční cestě jsem si udělal zajížďku k zaplavené cyklostezce pod železničním mostem. Byl jsem tam na začátku cesty a chtěl jsem to vidět i z druhé strany. Vodní proud byl hodně silný. Měl jsem obavy, aby nevytrhal asfalt. Po této zajížďce jsem se musel vrátit stejnou cestou domů.
19.05.2010
Za dva dny se udělalo hezky a já jsem znovu vyrazil do Napajedel. Chtěl jsem vidět, jak probíhá pokles vodní hladiny v Moravě. Měl jsem v plánu, že zajedu pod most a vrátím se do Napajedel. Předpokládal jsem, že na cyklostezce bude bláto a naplavené dříví. Byl jsem však mile překvapen. Cyklostezka byla vzorně uklizená. Ten kdo by nevěděl o povodni, by to vůbec nepoznal. Za tento úklid bych chtěl někoho pochválit, ale nevím kdo to má na starosti. Nečekal jsem, že se u nás budou cyklostezky udržovat.
Po pěkné cyklostezce jsem dojel do Otrokovic a jel jsem se podívat, jestli je průjezdná cesta ke studánce. Cesta už byla mimo vodu, ale byla zcela ucpána vozidly hasičů. Hasiči odčerpávali vodu ze zaplaveného domu. Musel jsem projít pěšky a nabral jsem si bláto do bot. U studánky to vypadalo dobře. Pokud voda vyvěrá někde z kopce, tak nebude závadná. Horší by bylo, kdyby byl pramen někde pod zaplavenou loukou.
Abych si udělal výlet delší, tak jsem se vypravil do Kvasic. Z Kvasic vede cyklostezka po vysoké hrázi do Kroměříže a tam problémy nehrozí. U jezera a za mostem jsem dokonce viděl parkovat rybáře. Domů jsem jel přes Tlumačov.
Na závěr musím konstatovat, že jsem neshledal nějaké narušení cyklostezky v našem okolí. V druhé části přikládám fotky z míst, která jsem fotil při vyšším stavu vody. Je to zajímavé na porovnání. Na leteckém snímku jsem červeně vyznačil místo úplného zaplavení cyklostezky. Na mapce jsou červeně vyznačená místa, která byla neprůjezdná.
21.05.2010
Karel
sobota 22. května 2010
Mokrý WUG
Ahoj cykloturisti, již delší dobu nás pronásleduje deštivé počasí a na několika místech na Moravě jsou hlášeny záplavy. Někteří jste se mě ptali, jestli jsem jezdil o víkendu. Ano, jezdil ale po trasách v okolí Otrokovic a ty už z mých zápisků dobře znáte. Navíc pršelo a obrázky jsou nekvalitní.
Na dnešní den vyšla přednáška ve Zlíně ve firmě NWT. Oni nám tam každý měsíc pořádají přednášky pro administrátory PC zdarma. WUG - Windows
User Group. Já vždy na přednášky jezdím na kole a je tomu tak i dnes. Jsem na zimním kole s blatníky. Na sebe mám gumovou pláštěnku a kalhoty. Je to dobré proti dešti, ale pod tím se zapotíte.
Přednášky začínají v 17 hodin, a já ještě v 16 hodin pobíhám po firmě. Velmi rychle se oblékám a vyrážím po úzkém betonovém chodníčku pod kolejemi. Je to beton a hluboké okraje ve vysoké trávě. Když zde potká cyklista chodce, tak chodec musí ustoupit do trávy. Cyklista by při sjíždění havaroval. Dnes ráno po tomto chodníku již nikdo do práce nepřišel. Je zaplavený a lidé se museli vrátit. Já jsem to nevěděl a vyrazil jsem na cestu. Ještě v suchém místě jsem udělal fotku a netušil jsem, že za okamžik se budu koupat. Rozjel jsem se a už nebyla cesta zpět. Kdybych šlápl na zem, tak by to bylo do hluboké vody. Čím dále jsem jel, tím hlouběji jsem vjížděl do jezera. Potůček od supermarketu se změnil v malou říčku. Nakonec jsem měl vodu až po středové složení. Musel jsem šlapat, abych to projel. Tak jsem s každým šlápnutím ponořil nohu do vody. Dobře to dopadlo a já jsem nesjel z betonu. V pohorkách mám vodu, ale není to žádná pohroma. Nosím vlněné ponožky od maminky a ty hřejí i mokré. Takové v žádném obchodě nekoupíte.
První koupání mám za sebou a přichází druhé. S tímto jsem však počítal. Jede se po panelové cestě JZD do zatáčky. Jsou zde položeny normální panely a na obvodě zatáčky mají velké mezery. Po této cestě si domácí řidiči zkracují cestu z Malenovic. Já si myslím, že by zde měl být zákaz vjezdu. Jezdí zde hodně cyklistů a na úzké cestě je bezohlední řidiči vytláčejí do pole. Než jsem vjel do vody, tak přijel jeden divočák za volantem a já jsem raději zůstal stát. On zvolil metodu rychlého průjezdu vodou. Já jsem mu zlomyslně přál, aby ztratil panelovou cestu a vyjel mimo. Nestalo se a on to s vysokým gejzírem vody projel. Mělo to však i výhodu pro mě. Než voda natekla z okolí, tak jsem projel. Dokonce jsem mohl v zatáčce udržet správný směr. Vodu jsem měl přesně po podrážky bot na pedálech.
Cestou do Zlína mě několikrát předjela auta a najížděla do vody a stříkala do boku. Naštěstí mě nikdo netrefil. Já ty řidiče nechápu, proč se nevyhýbají kalužím. Vždyť tam může být hluboká díra a on může urvat nápravu. Konečně jsem dojel na cyklostezku do Prštného, zde vidíte fotky od splavu. Před nedávnem jsem ze stejného místa posílal fotky, když jsem jel na Maják. Dnes vidíte, jak se voda přiblížila k cyklostezce. Po ukončení cyklostezky na silnici u supermarketu není žádné pokračování. Já jsem se rozhodl pro experiment a zkusil jsem projet areál SVIT. Někdo tam do plotu prostříhal díru a položil základ pro cyklostezku. Myslím si, že se tak dá vyhnout celému centru Zlína a vyjedete za nádražím. Mě stačilo dojet na most před NWT. Bylo to dobře, že jsem objevil zkratku. Já jsem v hustém a deštivém počasí nebyl schopen přeběhnout cestu. Všichni řidiči si to zde zkracují na Jižní svahy. Tak se vyhnou ucpanému středu Zlína.
Na přednášky jsem dorazil těsně před zahájením. Jen jsem si zabalil sedlo do igelitu a šel jsem se na WC převléknout. Můj kamarád Vladimír mně pohlídal volnou židličku. Nepředpokládal jsem, že bude o přednášku tak velký zájem. O přednášce píši ve svém příspěvku, ale ten cyklistům nerozesílám. Přednášky bývají obvykle od 17 do 21 hod. Dnes jsme skončili v 19 hod a já jsem byl rád, že pojedu domů za světla.
Domů jsem jel po již odzkoušené trase přes areál SVIT. Na cyklostezce jsem narazil na skupinku ženských s deštníky. Řekl bych, nepřekonatelná překážka pro cyklistu. Ony pro mne udělaly místo, ale stejně jsem si musel lehnout na řídítka a podjet deštníky. Do Tečovic jsem jel po vedlejší cestě a před ZPS jsem vynechal koupání. To znamená, že jsem na závěr riskoval a jel po čtyřproudé silnici do Otrokovic. Jak moc by se nám v takovém počasí hodila cyklostezka. O tom, ale píši často a neumím to vyřešit. Doma následovala teplá vana a na večeři jsem si dal bagetu, kterou jsem ukořistil na přednášce. O domácnost se starám špatně a od pondělí jsem si nekoupil chleba.
Ujel jsem 25 km v dešti.
18.05.2010
Karel
Na dnešní den vyšla přednáška ve Zlíně ve firmě NWT. Oni nám tam každý měsíc pořádají přednášky pro administrátory PC zdarma. WUG - Windows
User Group. Já vždy na přednášky jezdím na kole a je tomu tak i dnes. Jsem na zimním kole s blatníky. Na sebe mám gumovou pláštěnku a kalhoty. Je to dobré proti dešti, ale pod tím se zapotíte.
Přednášky začínají v 17 hodin, a já ještě v 16 hodin pobíhám po firmě. Velmi rychle se oblékám a vyrážím po úzkém betonovém chodníčku pod kolejemi. Je to beton a hluboké okraje ve vysoké trávě. Když zde potká cyklista chodce, tak chodec musí ustoupit do trávy. Cyklista by při sjíždění havaroval. Dnes ráno po tomto chodníku již nikdo do práce nepřišel. Je zaplavený a lidé se museli vrátit. Já jsem to nevěděl a vyrazil jsem na cestu. Ještě v suchém místě jsem udělal fotku a netušil jsem, že za okamžik se budu koupat. Rozjel jsem se a už nebyla cesta zpět. Kdybych šlápl na zem, tak by to bylo do hluboké vody. Čím dále jsem jel, tím hlouběji jsem vjížděl do jezera. Potůček od supermarketu se změnil v malou říčku. Nakonec jsem měl vodu až po středové složení. Musel jsem šlapat, abych to projel. Tak jsem s každým šlápnutím ponořil nohu do vody. Dobře to dopadlo a já jsem nesjel z betonu. V pohorkách mám vodu, ale není to žádná pohroma. Nosím vlněné ponožky od maminky a ty hřejí i mokré. Takové v žádném obchodě nekoupíte.
První koupání mám za sebou a přichází druhé. S tímto jsem však počítal. Jede se po panelové cestě JZD do zatáčky. Jsou zde položeny normální panely a na obvodě zatáčky mají velké mezery. Po této cestě si domácí řidiči zkracují cestu z Malenovic. Já si myslím, že by zde měl být zákaz vjezdu. Jezdí zde hodně cyklistů a na úzké cestě je bezohlední řidiči vytláčejí do pole. Než jsem vjel do vody, tak přijel jeden divočák za volantem a já jsem raději zůstal stát. On zvolil metodu rychlého průjezdu vodou. Já jsem mu zlomyslně přál, aby ztratil panelovou cestu a vyjel mimo. Nestalo se a on to s vysokým gejzírem vody projel. Mělo to však i výhodu pro mě. Než voda natekla z okolí, tak jsem projel. Dokonce jsem mohl v zatáčce udržet správný směr. Vodu jsem měl přesně po podrážky bot na pedálech.
Cestou do Zlína mě několikrát předjela auta a najížděla do vody a stříkala do boku. Naštěstí mě nikdo netrefil. Já ty řidiče nechápu, proč se nevyhýbají kalužím. Vždyť tam může být hluboká díra a on může urvat nápravu. Konečně jsem dojel na cyklostezku do Prštného, zde vidíte fotky od splavu. Před nedávnem jsem ze stejného místa posílal fotky, když jsem jel na Maják. Dnes vidíte, jak se voda přiblížila k cyklostezce. Po ukončení cyklostezky na silnici u supermarketu není žádné pokračování. Já jsem se rozhodl pro experiment a zkusil jsem projet areál SVIT. Někdo tam do plotu prostříhal díru a položil základ pro cyklostezku. Myslím si, že se tak dá vyhnout celému centru Zlína a vyjedete za nádražím. Mě stačilo dojet na most před NWT. Bylo to dobře, že jsem objevil zkratku. Já jsem v hustém a deštivém počasí nebyl schopen přeběhnout cestu. Všichni řidiči si to zde zkracují na Jižní svahy. Tak se vyhnou ucpanému středu Zlína.
Na přednášky jsem dorazil těsně před zahájením. Jen jsem si zabalil sedlo do igelitu a šel jsem se na WC převléknout. Můj kamarád Vladimír mně pohlídal volnou židličku. Nepředpokládal jsem, že bude o přednášku tak velký zájem. O přednášce píši ve svém příspěvku, ale ten cyklistům nerozesílám. Přednášky bývají obvykle od 17 do 21 hod. Dnes jsme skončili v 19 hod a já jsem byl rád, že pojedu domů za světla.
Domů jsem jel po již odzkoušené trase přes areál SVIT. Na cyklostezce jsem narazil na skupinku ženských s deštníky. Řekl bych, nepřekonatelná překážka pro cyklistu. Ony pro mne udělaly místo, ale stejně jsem si musel lehnout na řídítka a podjet deštníky. Do Tečovic jsem jel po vedlejší cestě a před ZPS jsem vynechal koupání. To znamená, že jsem na závěr riskoval a jel po čtyřproudé silnici do Otrokovic. Jak moc by se nám v takovém počasí hodila cyklostezka. O tom, ale píši často a neumím to vyřešit. Doma následovala teplá vana a na večeři jsem si dal bagetu, kterou jsem ukořistil na přednášce. O domácnost se starám špatně a od pondělí jsem si nekoupil chleba.
Ujel jsem 25 km v dešti.
18.05.2010
Karel
neděle 9. května 2010
Luhačovice - otvírání pramenů
Ahoj cykloturisti, to zde ještě nabylo, abych jel dva dny na stejné místo. Včera jsem byl v Luhačovicích u otvírání cyklostezky a dneska pramenů. Určitě jste si všimli, kdy jsem dokončil včerejší cestopis. Dnes jsem se vrátil domu za světla.
Cestu do Luhačovic jsem zvolil přes Malenovice a Kudlov. První jsem vymyslel trasu přes Bohuslavice, ale raději jsem upustil od cestování po hlavní silnici. Pokud jste četli můj příspěvek minulý týden o Majáku, tak jsem jel stejnou trasou opačně až po Maják. Dále jsem jel jako včera do Biskupic a po nové cyklostezce do Luhačovic.
Na Lázeňské náměstí se bylo s kolem velmi obtížné dostat. Tolik lidí pohromadě jsem už dlouho neviděl. První na náměstí přijeli cyklisté a pak následovala módní přehlídka. Začali jsme módou od roku 1902. Paní uvaděčka vždy řekla, co bylo v dané době přípustné nosit a jaká byla móda. Pokud bylo potřeba, tak popsala jednotlivé části oděvu. Bylo to hodně zajímavé a určitě vás bude zajímat, že mají v Luhačovicích okrašlovací spolek Calma. http://www.spolekcalma.cz/ Modely se po přehlídce procházely mezi diváky a velmi ochotně pózovaly.
Po ukončení módní přehlídky jsem se šel podívat na historická auta. Byla zde hrozná tlačenice a nešlo udělat fotku bez lidí. Trošku se situace zlepšila ve chvíli, kdy začalo lehce pršet. Naštěstí to brzo přestalo.
Po prohlídce aut a motocyklů jsem šel k pramenu načepovat léčivou vodu. Bylo zde hodně lidí a musel jsem stát v řadě. Podél cesty do města byl jarmark a tam bylo tolik lidí, že bylo s kolem nemožné projit. Proto jsem to obešel po druhém břehu.
Z Luhačovic jsem po cyklostezce vyrazil do Biskupic a pak na Kudlov. Cestou jsem se zastavil v Březůvkách podívat na dívčí fotbal. Ve stoupání na Pindulu mě dohnali moji kamarádi z Otrokovic. Rád bych s nimi jel domů, ale musel jsem zavést vodu mamince do nemocnice. Tak se naše cesty rozešly. Návštěvu v nemocnici jsem rychle vyřídil a před budovou jsem se dal do řeči se saniťákem. Dozvěděl jsem se, jak narůstají výjezdy k úrazům na nových cyklostezkách. Pro řidiče sanitky jsou velkým problémem zábrany proti čtyřkolkám. Sanitce se velmi často stane, že se chytí do pasti a nemůže dále pokračovat za zábranu. Pak se musí pacient i dlouhý kus přenášet v rukách. Mám z toho špatný pocit, když slyším, že se cyklisté chovají stejně škaredě jako řidiči v autech.
Po rozhovoru jsem vyrazil od nemocnice po cyklostezce na nábřeží domů. Bylo to hrozné. Byl jsem tam sám cyklista s bruslaři. Skoro se nedalo jet a uvažoval jsem, že pojedu po silnici. Za Loukama mě dohnala bouřka a dostal jsem první spršku vody. Jen jsem si stihl obléci pláštěnku, ale schovat se nebylo kde. V Tečovicích déšť polevil a v poklidu jsem najel na cyklostezku v Malenovicích na sídlišti. Zde jsem dohnal pána s paní a měli volně pobíhajícího bojového psa bez náhubku. Zavolal jsem na ně, ale pán se mně smál, že se bojím velké obludy. Tak jsem je natěsno objel. Pán svým vzhledem patřil do kategorie nepřízpůsobivých občanů. Za Malenovicemi přišla bouřka v plné síle a pláštěnka mně byla nahouby. Ve chvilce stála voda na cestě jako při záplavě. Domů jsem přijel promočený a musel jsem věci vyždímat v koupelně. Vodu z bot jsem vylil a teď budou dlouho schnout.
Dnes jsem měl krásné slunečné počasí. Kam jsem přijel, tam bylo po dešti. Až na závěr jsem tomu neušel. Ujel jsem 80 km
08.05.2010
Karel
Trasa :
Historická kola :
Historické móda :
Historická auta :
Cestu do Luhačovic jsem zvolil přes Malenovice a Kudlov. První jsem vymyslel trasu přes Bohuslavice, ale raději jsem upustil od cestování po hlavní silnici. Pokud jste četli můj příspěvek minulý týden o Majáku, tak jsem jel stejnou trasou opačně až po Maják. Dále jsem jel jako včera do Biskupic a po nové cyklostezce do Luhačovic.
Na Lázeňské náměstí se bylo s kolem velmi obtížné dostat. Tolik lidí pohromadě jsem už dlouho neviděl. První na náměstí přijeli cyklisté a pak následovala módní přehlídka. Začali jsme módou od roku 1902. Paní uvaděčka vždy řekla, co bylo v dané době přípustné nosit a jaká byla móda. Pokud bylo potřeba, tak popsala jednotlivé části oděvu. Bylo to hodně zajímavé a určitě vás bude zajímat, že mají v Luhačovicích okrašlovací spolek Calma. http://www.spolekcalma.cz/ Modely se po přehlídce procházely mezi diváky a velmi ochotně pózovaly.
Po ukončení módní přehlídky jsem se šel podívat na historická auta. Byla zde hrozná tlačenice a nešlo udělat fotku bez lidí. Trošku se situace zlepšila ve chvíli, kdy začalo lehce pršet. Naštěstí to brzo přestalo.
Po prohlídce aut a motocyklů jsem šel k pramenu načepovat léčivou vodu. Bylo zde hodně lidí a musel jsem stát v řadě. Podél cesty do města byl jarmark a tam bylo tolik lidí, že bylo s kolem nemožné projit. Proto jsem to obešel po druhém břehu.
Z Luhačovic jsem po cyklostezce vyrazil do Biskupic a pak na Kudlov. Cestou jsem se zastavil v Březůvkách podívat na dívčí fotbal. Ve stoupání na Pindulu mě dohnali moji kamarádi z Otrokovic. Rád bych s nimi jel domů, ale musel jsem zavést vodu mamince do nemocnice. Tak se naše cesty rozešly. Návštěvu v nemocnici jsem rychle vyřídil a před budovou jsem se dal do řeči se saniťákem. Dozvěděl jsem se, jak narůstají výjezdy k úrazům na nových cyklostezkách. Pro řidiče sanitky jsou velkým problémem zábrany proti čtyřkolkám. Sanitce se velmi často stane, že se chytí do pasti a nemůže dále pokračovat za zábranu. Pak se musí pacient i dlouhý kus přenášet v rukách. Mám z toho špatný pocit, když slyším, že se cyklisté chovají stejně škaredě jako řidiči v autech.
Po rozhovoru jsem vyrazil od nemocnice po cyklostezce na nábřeží domů. Bylo to hrozné. Byl jsem tam sám cyklista s bruslaři. Skoro se nedalo jet a uvažoval jsem, že pojedu po silnici. Za Loukama mě dohnala bouřka a dostal jsem první spršku vody. Jen jsem si stihl obléci pláštěnku, ale schovat se nebylo kde. V Tečovicích déšť polevil a v poklidu jsem najel na cyklostezku v Malenovicích na sídlišti. Zde jsem dohnal pána s paní a měli volně pobíhajícího bojového psa bez náhubku. Zavolal jsem na ně, ale pán se mně smál, že se bojím velké obludy. Tak jsem je natěsno objel. Pán svým vzhledem patřil do kategorie nepřízpůsobivých občanů. Za Malenovicemi přišla bouřka v plné síle a pláštěnka mně byla nahouby. Ve chvilce stála voda na cestě jako při záplavě. Domů jsem přijel promočený a musel jsem věci vyždímat v koupelně. Vodu z bot jsem vylil a teď budou dlouho schnout.
Dnes jsem měl krásné slunečné počasí. Kam jsem přijel, tam bylo po dešti. Až na závěr jsem tomu neušel. Ujel jsem 80 km
08.05.2010
Karel
Trasa :
Historická kola :
Historické móda :
Historická auta :
sobota 8. května 2010
Cyklostezka Polichno Újezdec u Luhačovic
Ahoj cykloturisti, navazuji na článek cyklostezka Luhačovice - Biskupice. Z Biskupic jsem musel vyrazit po velmi frekventované hlavní cestě do Políchna. Za vesnicí se ještě jede po hlavní cestě a v místě začátku okresu Uherské Hradiště jsem se v nepřehledné zatáčce napojil na lesní cestu, která teď slouží nám. Je to velmi nebezpečné místo a měla by zde být alespoň značka upozorňující řidiče na přecházející cyklisty přes cestu. Kdyby se do této zatáčky snížila rychlost, nic by se nestalo. Je velmi nebezpečná a nepřehledná. Navíc zde z lesa vytéká voda.
Jakmile vjedete na cyklostezku, tak se vám uleví. Jedete krásným lesem a žádná auta vás neohrožují. Já jsem kdysi po této cestě šel pešky z Uh.Brodu do Luhačovic, ještě hliněné. Od té doby jsem zde nebyl. Z lesa se vyjede na velkou louku a umím si představit, jak zde bude v létě pražit slunce. O kousek dál začíná cyklostezka, o které jsem psal na podzim. Tenkrát byla rozestavěná, dnes už je nádherná asfaltová. Nikde není poznat, že vede po staré cestě do Luhačovic. Jedete po vysokém svahu a pozorujete auta dole v údolí. Když se rozhlédnete do kraje, tak vidíte sedlo na Lopeníku a kousek dál Velkou Javořinu. Na konci cyklostezky nad velkým stoupáním od kostela v Újezdci jsem našel odpočívající bruslařku. Není se čemu divit, tento kopec je opravdu náročný. Pokecali jsme a přidala se k nám paní na kole. O té jsme se dozvěděli, že zde minulý týden při otvírání cyklostezky havaroval cyklista ve sjezdu. Udělal si otřes mozku a kapala mu krev na mozek. Odborníci ve zdravotnictví si můj popis přeloží do odborného jazyka. Je to smutné, ale cyklostezka už má na kontě první vážný úraz. Doufejme, že poslední. Na takové kopcovité cyklostezce se to dá očekávat. Zajímavé to bude i za Biskupicemi v prudkém kopci.
Za Újezdcem jsem projel do Těšova a po staré cestě jsem se dostal do Brodu. Nad Brodem jsem již pociťoval únavu, ale abych byl správný cykloturista, tak jsem vyšlapal na kopec, abych mohl jet po cyklostezce do Prakšic. Psal jsem o ní minulý měsíc. Sjezd do vesnice je nádherný podél lesa s výhledem do krajiny. Nad Pašovicemi jsem si musel dát bundu a čepku. Bylo hodně hodin a sluníčko se schovalo. Cítil jsem vlhký chlad. Na cestách se k večeru udělal klid a já jsem v pohodě jel domů. Před Napajedly jsem musel začít svítit. Za městem jsem se napojil na dobře známou cyklostezku do Otrokovic. Je to ve večerních hodinách pro cyklistu dobré řešení, jen kdybych nepotkával neosvětlené bruslaře. Domů jsem přijel až v 20:45 hod. Trošku jsem se zdržel, když jsem potkal a navštívil několik známých.
Pokud se ptáte, proč není cyklostezka celá propojená, tak je odpověď jednoduchá. Nějaký majitel pozemku nechce prodat. Můžeme o něm říkat sprostá slova, ale když on nepochopí, že jde o bezpečnost lidí, tak nic nepořídíme.
Celkem jsem ujel 88 km. Počasí bylo nepředvídatelné. Chvílemi vyšlo slunce, ale většinu času bylo oblačno a ve sjezdu zima.
08.05.2010
Karel
Jakmile vjedete na cyklostezku, tak se vám uleví. Jedete krásným lesem a žádná auta vás neohrožují. Já jsem kdysi po této cestě šel pešky z Uh.Brodu do Luhačovic, ještě hliněné. Od té doby jsem zde nebyl. Z lesa se vyjede na velkou louku a umím si představit, jak zde bude v létě pražit slunce. O kousek dál začíná cyklostezka, o které jsem psal na podzim. Tenkrát byla rozestavěná, dnes už je nádherná asfaltová. Nikde není poznat, že vede po staré cestě do Luhačovic. Jedete po vysokém svahu a pozorujete auta dole v údolí. Když se rozhlédnete do kraje, tak vidíte sedlo na Lopeníku a kousek dál Velkou Javořinu. Na konci cyklostezky nad velkým stoupáním od kostela v Újezdci jsem našel odpočívající bruslařku. Není se čemu divit, tento kopec je opravdu náročný. Pokecali jsme a přidala se k nám paní na kole. O té jsme se dozvěděli, že zde minulý týden při otvírání cyklostezky havaroval cyklista ve sjezdu. Udělal si otřes mozku a kapala mu krev na mozek. Odborníci ve zdravotnictví si můj popis přeloží do odborného jazyka. Je to smutné, ale cyklostezka už má na kontě první vážný úraz. Doufejme, že poslední. Na takové kopcovité cyklostezce se to dá očekávat. Zajímavé to bude i za Biskupicemi v prudkém kopci.
Za Újezdcem jsem projel do Těšova a po staré cestě jsem se dostal do Brodu. Nad Brodem jsem již pociťoval únavu, ale abych byl správný cykloturista, tak jsem vyšlapal na kopec, abych mohl jet po cyklostezce do Prakšic. Psal jsem o ní minulý měsíc. Sjezd do vesnice je nádherný podél lesa s výhledem do krajiny. Nad Pašovicemi jsem si musel dát bundu a čepku. Bylo hodně hodin a sluníčko se schovalo. Cítil jsem vlhký chlad. Na cestách se k večeru udělal klid a já jsem v pohodě jel domů. Před Napajedly jsem musel začít svítit. Za městem jsem se napojil na dobře známou cyklostezku do Otrokovic. Je to ve večerních hodinách pro cyklistu dobré řešení, jen kdybych nepotkával neosvětlené bruslaře. Domů jsem přijel až v 20:45 hod. Trošku jsem se zdržel, když jsem potkal a navštívil několik známých.
Pokud se ptáte, proč není cyklostezka celá propojená, tak je odpověď jednoduchá. Nějaký majitel pozemku nechce prodat. Můžeme o něm říkat sprostá slova, ale když on nepochopí, že jde o bezpečnost lidí, tak nic nepořídíme.
Celkem jsem ujel 88 km. Počasí bylo nepředvídatelné. Chvílemi vyšlo slunce, ale většinu času bylo oblačno a ve sjezdu zima.
08.05.2010
Karel
Cyklostezka Luhačovice Biskupice
Ahoj cykloturisti, dnes je význačný den pro cykloturistiku v Luhačovicích. Otvírají tam cyklostezku z Luhačovic do Biskupic. Já jsem potřeboval jet přes Zlín a zvolil jsem chodníkovou metodu. To znamená, že cyklista nevyužívá nebezpečné cesty, ale jede souběžně po chodníku. Jízda po chodníku je z pohledu vyhlášky nevhodná, ale život cyklisty je cennější. Napřed jsem jel po staré cestě z Kvítkovic do Malenovic. To že mě olízla dodávka nějaké PPL služby je normální. Tito řidiči malých dodávek jezdí jako vrazi. Horší bylo, že mě na této cestě předjel i dlouhý kamion, možná devadesátkou. Přitom tam mají zákaz vjezdu. Pak už jsem pokračoval po cyklostezce přes Malenovice a o kousek dále souběžně po chodníku se čtyřproudovkou. Trasu po Zlíně nebudu raději popisovat. Ze Zlína jsem vyjížděl po cestě směrem na Kudlov. V této chvíli vylezlo slunce a začalo mě v prudkém stoupání smažit. Stoupání velmi dobře znám z dob dojíždění do Zlína do práce. Tenkrát jsem jezdil dobře a snažil jsem se udržet rychlost na 20 km/hod, dnes jsem klesl pod deset. V klesání od Pinduly je krásný nový asfalt a já jsem pocítil jaká je zima v lese. Za Biskupicemi jsem najel na novou cyklostezku a jel jsem do Luhačovic. Zatím se zde nic nedělo.
V Luhačovicích jsem byl pozvaný na palačinky se šlehačkou a jahodami. To vypadá dobře, ale já jsem si to musel odpracovat. První odinstalovat tiskárnu Lexmark a následně z registrů odmazat neuklizené položky. Pak už jsem mohl nainstalovat novou multifunkční tiskárnu Canon. To jsem zvládl do 15:55 hod a pak jsem s kamarádem vyrazil na sraz v 16 hod. Museli jsme hodně spěchat. Cyklostezka je až za městem. Můj kamarád dojíždí do Zlína na kole a dnes se ukázalo jak má natrénováno. Ihned od začátku mně ujel.
Na místě srazu dohlížela policie a brzo jsem pochopil, že tam nejsou pro cyklisty, ale pro politiky. Při pohledu na fotky to bude jasné. Na místě stál stánek s občerstvením a bylo ihned vidět jenu neobvyklou věc. Obsluha byli kluci. Já vždycky píši, že nás obsluhovala hezká děvčata a dnes nevím, co mám napsat. Musíte si to vyhodnotit sami. Přesně proti slunci od nás se postavili politici a mluvili o cyklostezce. Je jasné, že bez těchto lidí by se to nepostavilo. Dokonce někteří měli s sebou jízdní kola. Po proslovech se stříhala páska a mně chcípla baterie ve fotoaparátu. Byl to fofr, ale stihl jsem to.
Konečně vyrážíme. První jedou cyklisté na historických kolech. V dalším pořadí politici a občané. Starosta Biskupic si s sebou přivedl skupinku cyklistů a všichni měli žluté dresy. Dokonce jeden dres dali starostovi Luhačovic, ale ten jej mohl použít až na zpáteční cestě. Kousek po startu jsme museli překonat malou louži. Při posledních deštích se cyklostezka zaplavila. O kousek dál jsme se museli zařadit za sebe, aby jsme projeli přes most. Je zde zúžení, aby zde nejezdily čtyřkolky. No a teď přijde zlatý hřeb. Stoupání 12 procent. Svého kamaráda jsem poslal napřed, aby udělal fotky tlačících cyklistů z vrcholu. Pro něj to nic není. On zde jezdí do práce skoro každý den. Stoupání je opravdu prudké a polovina cyklistů tlačila. Dokonce nás doprovázela bruslařka, která si nestihla přivést kolo. Na vrcholu jsme pokecali a já jsem ji navedl, ať to sjede. Když sjížděla, tak byla ve mně malá duše. Bál jsem se, aby si něco neudělala. Bylo by škoda, takovou šikovnou holku odřít. Dopadlo to dobře, ale nevím, jak se cítila. Na fotce vidíte, jak nebezpečně se umí postavit napříč přes cyklostezku tatínek s dítětem na nosiči. Znám jej a půjdu mu v pondělí domluvit. Před Biskupicemi si udělali místečko domácí a nalévali slivovici. Bylo to cítit po větru hodně daleko. Chvíli jsme pokecali a já jsem starostovi navrhl, ať umístí na cestu informační značky, že je tam cyklostezka. Cyklista, který pojede od Zlína nebo od Brodu, nebude vůbec vědět, že má možnost jet bezpečně. V zahraničí je to normální, že jsou pro cyklisty umístěný značky ukazující směr, kde je cyklostezka.
Rozloučil jsem se a jel jsem směrem na Uherský Brod. Pokračování v článku : cyklostezka Políchno - Ujezdec.
08.05.2010
Karel
V Luhačovicích jsem byl pozvaný na palačinky se šlehačkou a jahodami. To vypadá dobře, ale já jsem si to musel odpracovat. První odinstalovat tiskárnu Lexmark a následně z registrů odmazat neuklizené položky. Pak už jsem mohl nainstalovat novou multifunkční tiskárnu Canon. To jsem zvládl do 15:55 hod a pak jsem s kamarádem vyrazil na sraz v 16 hod. Museli jsme hodně spěchat. Cyklostezka je až za městem. Můj kamarád dojíždí do Zlína na kole a dnes se ukázalo jak má natrénováno. Ihned od začátku mně ujel.
Na místě srazu dohlížela policie a brzo jsem pochopil, že tam nejsou pro cyklisty, ale pro politiky. Při pohledu na fotky to bude jasné. Na místě stál stánek s občerstvením a bylo ihned vidět jenu neobvyklou věc. Obsluha byli kluci. Já vždycky píši, že nás obsluhovala hezká děvčata a dnes nevím, co mám napsat. Musíte si to vyhodnotit sami. Přesně proti slunci od nás se postavili politici a mluvili o cyklostezce. Je jasné, že bez těchto lidí by se to nepostavilo. Dokonce někteří měli s sebou jízdní kola. Po proslovech se stříhala páska a mně chcípla baterie ve fotoaparátu. Byl to fofr, ale stihl jsem to.
Konečně vyrážíme. První jedou cyklisté na historických kolech. V dalším pořadí politici a občané. Starosta Biskupic si s sebou přivedl skupinku cyklistů a všichni měli žluté dresy. Dokonce jeden dres dali starostovi Luhačovic, ale ten jej mohl použít až na zpáteční cestě. Kousek po startu jsme museli překonat malou louži. Při posledních deštích se cyklostezka zaplavila. O kousek dál jsme se museli zařadit za sebe, aby jsme projeli přes most. Je zde zúžení, aby zde nejezdily čtyřkolky. No a teď přijde zlatý hřeb. Stoupání 12 procent. Svého kamaráda jsem poslal napřed, aby udělal fotky tlačících cyklistů z vrcholu. Pro něj to nic není. On zde jezdí do práce skoro každý den. Stoupání je opravdu prudké a polovina cyklistů tlačila. Dokonce nás doprovázela bruslařka, která si nestihla přivést kolo. Na vrcholu jsme pokecali a já jsem ji navedl, ať to sjede. Když sjížděla, tak byla ve mně malá duše. Bál jsem se, aby si něco neudělala. Bylo by škoda, takovou šikovnou holku odřít. Dopadlo to dobře, ale nevím, jak se cítila. Na fotce vidíte, jak nebezpečně se umí postavit napříč přes cyklostezku tatínek s dítětem na nosiči. Znám jej a půjdu mu v pondělí domluvit. Před Biskupicemi si udělali místečko domácí a nalévali slivovici. Bylo to cítit po větru hodně daleko. Chvíli jsme pokecali a já jsem starostovi navrhl, ať umístí na cestu informační značky, že je tam cyklostezka. Cyklista, který pojede od Zlína nebo od Brodu, nebude vůbec vědět, že má možnost jet bezpečně. V zahraničí je to normální, že jsou pro cyklisty umístěný značky ukazující směr, kde je cyklostezka.
Rozloučil jsem se a jel jsem směrem na Uherský Brod. Pokračování v článku : cyklostezka Políchno - Ujezdec.
08.05.2010
Karel
úterý 4. května 2010
sobota 1. května 2010
Drahá auta
Ahoj cykloturisti, od lodních modelářů jsem se vydal na další akci a to do Uherského Hradiště. Je tam sraz nejdražších aut a jejich majitele nejsou asi žádní chudáci. Z Otrokovic jedu po nábřeží kolem přístaviště. Před občerstvením pro cyklisty sedí paní a hraje na harmoniku. Samé krásné staré písničky. Škoda, že harmonikáři vymizeli z našich hospůdek. Dále jedu po cyklostezce, kterou už dobře znáte. Provoz je normální a musím jet pomalu. Vychází to na 20 km/hod. Na Moravě potkávám výletní loď a všichni na mě mávají. Je to krásné, když si lidé ještě umí na sebe zavolat ahoooj. Za Napajedlama předjíždím pohodové plavce na voru. Pokřikujeme na sebe. Já je povzbuzuji, ať zaberou. Chci jim měřit rychlost. Oni ať počkám ve Spytihněvi, že si dáme pivko.
Za Pahrbkem jsem měl před sebou cyklistku a ta najednou v nepřehledném místě zastavila. Proti ní jel cyklista a začalo hubičkování. V té chvíli jsem si uvědomil, že je máj. Je to neuvěřitelné, ale když jsem se vracel domů, tak ujeli dva kilometry a dělali to samé. Láska je prostě nádherná. Ti měli, ale výdrž. Aspoň hodinu.
Na náměstí do Hradiště jsem v podstatě dojel po nové cyklostezce. Jen jsem přejel dvě lávky pro cyklisty. Na náměstí to bylo hrozné. Velmi mnoho diváků chtělo vidět zajímavá auta. Místy jsem nemohl s kolem ani projít. Měl jsem s sebou i zámek, ale nechtěl jsem riskovat. Tak jsem se prodíral davama. Občas se naskytla udělat fotka, bez diváků, ale než jsem cvaknul, tak mně tam někdo vlezl. Ve vedlejší ulici vystupovala kapela a byli uvádění vzácní hosté. Nějaké miss a podobně. Asi vzácné celebrity. Bylo tam i jedno auto v červeném závoji a čekalo na slavnostní odhalení. Kolem aut se pohybovala děvčata. Vždycky píši o holkách, že jsou hezké. Dnes napíši, že tato děvčata byla dobře udržovaná. Přísná dieta a pravidelné návštěvy solária. V podstatě doplněk drahého auta. Diváci byli neukáznění a aby viděli, tak bezohledně vlezli i na maketu náměstí.
Nemám rád spousty lidí a brzo jsem vyrazil na cestu domů. Když jsem fotil přístaviště, tak se u mne zastavila cyklistka. Já jsem v ní poznal naši bývalou spolupracovnici. Už rok nezavadila o práci. Je to těžké něco sehnat.
Ujel jsem 47 km, za krásného počasí.
01.05.2010
Karel
Za Pahrbkem jsem měl před sebou cyklistku a ta najednou v nepřehledném místě zastavila. Proti ní jel cyklista a začalo hubičkování. V té chvíli jsem si uvědomil, že je máj. Je to neuvěřitelné, ale když jsem se vracel domů, tak ujeli dva kilometry a dělali to samé. Láska je prostě nádherná. Ti měli, ale výdrž. Aspoň hodinu.
Na náměstí do Hradiště jsem v podstatě dojel po nové cyklostezce. Jen jsem přejel dvě lávky pro cyklisty. Na náměstí to bylo hrozné. Velmi mnoho diváků chtělo vidět zajímavá auta. Místy jsem nemohl s kolem ani projít. Měl jsem s sebou i zámek, ale nechtěl jsem riskovat. Tak jsem se prodíral davama. Občas se naskytla udělat fotka, bez diváků, ale než jsem cvaknul, tak mně tam někdo vlezl. Ve vedlejší ulici vystupovala kapela a byli uvádění vzácní hosté. Nějaké miss a podobně. Asi vzácné celebrity. Bylo tam i jedno auto v červeném závoji a čekalo na slavnostní odhalení. Kolem aut se pohybovala děvčata. Vždycky píši o holkách, že jsou hezké. Dnes napíši, že tato děvčata byla dobře udržovaná. Přísná dieta a pravidelné návštěvy solária. V podstatě doplněk drahého auta. Diváci byli neukáznění a aby viděli, tak bezohledně vlezli i na maketu náměstí.
Nemám rád spousty lidí a brzo jsem vyrazil na cestu domů. Když jsem fotil přístaviště, tak se u mne zastavila cyklistka. Já jsem v ní poznal naši bývalou spolupracovnici. Už rok nezavadila o práci. Je to těžké něco sehnat.
Ujel jsem 47 km, za krásného počasí.
01.05.2010
Karel
Lodní modeláři
Ahoj cykloturisti,zdárně jsem dojel po nové cyklostezce na Štěrkáč.
Lodní modeláři zahajují sezónu.
01.05.2010
Karel
Lodní modeláři zahajují sezónu.
01.05.2010
Karel
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)