Silvestrovská vyjížďka

Ahoj cykloturisti, dnes si čtete opravdu můj poslední cestopis v tomto roce. Můj spolupracovník mě pozval na Silvestrovskou cyklovyjížďku. Sraz jsme měli v deset hodin na náměstí u Společenského domu. Sešlo se tam hodně cyklistů a vidíte, že jsem je nedokázal vyfotit na jednu společnou fotku. Tak mám dvě fotky za sebou. Myslím si, že se to dá nějakým programem spojit. Byl jsem mile překvapen, kolik se tam sešlo děvčat. Za to je musím pochválit. Je třeba vzít v úvahu, že cesty byly v podkladu cele z ledu a na tom byl uježděný sníh. Prostě to byly těžké podmínky pro zkušené bikery. K tomu byla nízká teplota mínus 10 C. V noci bylo -13C.

Po krátkém přivítání jsme se vydali směrem do Kvasic. Já jsem chtěl udělat fotku ze zadní pozice na dlouhý had cyklistů. Problém byl v tom, že se jelo docela rychle a na ledu jsem nemohl moc manévrovat. Další problém je v tom, že musím sundat rukavice a hluboko z kapsy oživit fotoaparát. To je tak dlouhá doba, že jsou všichni dávno pryč. Na křižovatce do Bělova byla malá zastávka pro opozdilce. Dravci byli už dávno pryč. Po chvíli jsme vyjeli a cestou do Kvasic mně všichni ujeli. Naštěstí v Kvasicích byla zastávka a tam jsme se dohodli, že pojedeme k soutoku řek Moravy a Rusavy. Jede se po nové cyklostezce do Kroměříže. O této cyklostezce jsem již mnohokráte psal. Teď má první narozeniny od otevření a dostala smutný dárek. Cyklostezku zničila těžká technika a popraskané úseky, které jsem v létě fotografoval, jsou nyní odfrézovány. Předpokládám, že na jaro zde dojde ke zpevnění a položení nového asfaltového koberce.

U soutoku řek jsme pokecali a vydali se zpět. V Kvasicích u hospody jsem viděl, že cyklisté se půjdou občerstvit a já jsem se rozhodl jít vyfotit velké jezero. Chtěl jsem se později vrátit do hospody na hřišti. Po návratu jsem u hospody žádné cyklisty nenašel a vydal jsem se sám zpět do Otrokovic. Udělal jsem fotky na jezu a jel zpět po nové cyklostezce. Domů jsem přijel s kolem celým od sněhu. Na fotce vidíte, kolik sněhu jsem měl ve vzorku. Ještě stále chodím uklízet podlahu. Kdybych měl doma ženskou, tak by mě asi zabila. To by byl konec mé cyklistiky.

Myslím si, že jsem přibližně ujel 25 km. Již podruhé mně v mrazu umřel tachometr. Svítí na něm jen samé nuly.

31.12.2010

Karel

Vybrané fotky :



Všechny fotky :



Fotky od kamaráda :

Vyjížďka po sněhu

Ahoj cykloturisti, celou noc pršelo a ráno byla teplota pod nulou. Odpoledne lehce sněžilo a já jsem vyjel na malý výlet. Nejdříve jsem se zastavil u prodejny jízdních kol a udělal jsem svůj autoportrét ve výkladní skříni.

Na cyklostezce jsem se zastavil u lávky, o které jsem již dříve psal a nahlédl jsem, jak se mají bezdomovci. Jak vidíte, tak mají dřeva dost. O kousek dál je lodní přístav. Teď je zvýšená hladina řeky Moravy a molo je pod vodou. Je opravdu hodně vody a je zaplavený i pomocný kanál. O kousek dál je studánka. Dlouho zde byla hygienicky závadná voda. Pít sem chodili jen bezdomovci.

Za Otrokovicemi jsem stoupal na Žlutavy a kolem kamenolomu nad Halenkovice. Zkusil jsem fotit koně, ale bylo hodně šero. Na několika fotkách vidíte poutače do hospody. Už to mají připraveno asi na léto. Na vrcholu bylo dost sněhu a hlavně se to klouzalo. Dohnal jsem pána, který nemohl ujít po ledě. Mně to drželo dobře a ani jednou jsem nespadl. Chvíli jsme spolu hovořili o krásné okolní krajině. Pán bydlel za mlada u kapličky na protějším kopci. Shodli jsme se na tom, že máme oba stejný problém. Něco nás táhne v každém počasí ven. Já sem jezdím, abych se podíval směrem k mému bývalému domovu. Vždy vyhlížím vrcholky Javořiny.

Cesta do údolí byla z ledu a já jsem se rozhodl jet v protisměru, abych viděl na auta. Je špatné, když jedete po ledě a slyšíte, že za vámi jede auto a nevíte, co dělá. Je to úsek asi dva kilometry dlouhý a je na něm několik serpentin. Trošku to zde připomíná Alpy. Proto zde rád jezdím. Po úspěšném sjezdu jsem v Napajedlích zajel navštívit bývalé lázně a nabral jsem si do láhví léčivou vodu.

Domů jsem se vracel po cyklostezce podél Moravy. Jel jsem proti větru a sněhové vánici. Chtěl jsem udělat fotky, ale baterie už byly zmrzlé. Na cyklostezce byla tenká sněhová vrstva. Postupně jsem byl i já obalen sněhem. Domů jsem přijel jako sněhulák. Myslím si, že takové ježdění na kole není pro každého. Ten pocit, který prožíváte se nedá popsat. Je to opravdu určitý druh závislosti.

Ujeto 25 km po sněhu.

25.12.2010

Karel

Náhodné setkání

Ahoj cykloturisti, venku mrzne, jen to praští a to je období kdy by si měli cyklisté odpočinout. Proto jsem přijal pozvání od kamarádů k návštěvě příjemné hospůdky. Navíc mám moc rád country a trampskou hudbu.

Možná si vzpomenete na moje reportáže z otvírání cyklostezky v Otrokovicích a zahájení lázeňské sezóny v Luhačovicích.

http://partasvih.blogspot.com/2010/04/otevreni-cyklostezky-otrokovice.html

http://partasvih.blogspot.com/2010/05/luhacovice-otvirani-pramenu.html

Tam jsem fotografoval cyklisty v historickém oblečení. Představte si, že jsem přišel do hospody a tam seděli pán a paní z těchto akcí. Ve chvilce jsme se seznámili a začali jsme vzpomínat na akce, které jsme v letošním roce navštívili. Pán měl futrál na housle vybavený léčivým nápojem. Měl moc dobrou slivovici a je neuvěřitelné kolikrát jsem se nechal léčit. On byl velmi přátelský a snažil se léčit každého příchozího. Přijel za námi až od Kyjova /70 km/. Dnes jsem mu cestu domů nezáviděl. Venku bylo -7 C a hodně sněhu.

My se scházíme v hospůdce každé sudé úterý od 20 hodin. Hraje se snad všechno, ale převládá country. Účastníci jsou většinou turisté a cykloturisté. Máme zde i nějaké horolezce. Tento týden nás navštívili zástupci Valašského sdružení. Oni hrají divadlo a pořádají různé akce. Obsluhuje nás šikovná paní servírka a kdo má hlad, toho uspokojí něčím dobrým z kuchyně. Nabízí zde i býčí koule. Koule jsou přivezené ze Španělska a je to podle toho kdo zrovna v koridě vyhraje. Toreador nebo býk.

Příští setkaní bude v liché úterý a to proto, že to vyšlo na slunovrat a bude úplněk. Navíc 21.12 je krásné zrcadlové číslo.

21.12.2010 ve 20 hod

U černého býka
Tř.T. Bati 240
Zlín, 76001

E-mail: alena.sindelkova@seznam.cz
Mobil: 608828482

GPS: 49°12‘59.45"N, 17°37‘31.581"E

Zde se můžete podívat na fotky z hospody :
http://www.gastropruvodce.cz/43-hostinec-u-cerneho-byka.html?id=27510

18.12.2010

Karel

Běžky podél dálnice

Ahoj cykloturisti, myslím si, že dnes píši naposledy článek věnovaný dálničnímu přivaděči z Otrokovic. V této chvíli vjedete v Otrokovicích na krásnou cestu a dojedete po dálnici až k oceánu. Já jsem neodolal a zajel jsem na místo, z kterého jsem vám často posílal fotky z průběhu výstavby. Myslím si, že je to dáno tím, že v tomto místě býval les a já jsem zde rád jezdil. Bude to však dobré pro cyklisty. Předpokládám, že po bývalé hlavní silnici do Přerova pojedu příští rok sám, aniž by mě ohrožoval velký provoz aut. O tom vám doufám napíši.

Dnes jsem vyrazil odpoledne po čerstvě napadaném sněhu. Ještě ráno byl chodník čistý a odpoledne se dalo běžkovat.Kousek za našim domem jsem potkal protijedoucí běžkařku a pokecali jsme. Ona byla přesvědčená, že na běžkách jezdí jen blázni. Já jsem dále podjel dálnici a vyjel jsem na první kopec. Jel jsem po poli, kde rostla kukuřice. Zemědělci to snad ani nepoorali. Pole bylo hrbaté asi od jara. Musím říct, že to nebylo nic pro kamarády na závodních běžkách. Naopak já mám rád trasy, kde nejsou žádní lidé a šlapu svou vlastní stopu. Vůbec nemusím očekávat, že se za mnou vyřítí nějaký chrt na běžkách a bude řvát "stopa, uhni". Je to dřina šlapat čerstvý sníh, ale ten zážitek stojí za to. V mém případě by se lyže neměly jmenovat běžky, ale choďky.

Jel jsem podél dálnice a hluk projíždějících aut byl hrozný. Už to víckrát dělat nebudu. Když jsem se hodně přiblížil a zrovna po dálnici jel silniční pluh, tak jsem byl rád, že mě nezasypal špinavým sněhem, který letěl přes svodidla. Na otevřeném poli byl cítit studený vítr a byl jsem rád, když jsem vjel do lesa. V lese už však nebyl klid. Byl tam slyšet hluk z dálnice. Myslím si, že ta budka pro ptáky zůstane příští rok prázdná. Všimněte si jak má ten strom z jedné strany navátý sníh. Proti tomu větru jsem se vracel. Na zpáteční cestě jsem udělal fotku chatky. Kdysi stávala na klidném místě. Dnes už je to neprodejný objekt ve velkém hluku.

Na jedné fotce můžete vidět místo, kde bydlel zajíc. Všimněte si, že v důlku měl vodu. Voda byla asi vyhřátá jeho tělem, ale přesto to vlhko a chlad nedopřejí dlouhého života. Myslím si, že zvířata ve volné přírodě vysokého věku nedožijí. Možná je pro ně někdy i střílející myslivec vysvobozením.

Také jsem projel kolem místa, kde se zabil v autě náš zaměstnanec.

Dálniční násep udělal radost dětem. Teď mají kde sáňkovat.

Na poslední fotce vidíte, jak jsem doplňoval energii po návratu domů. Žádné uzeniny, ale poctivý podbradek. Je to třeba k promazání kloubů. Na tuto fotku by se neměli dívat vegetariáni a podobně psychicky zatížení lidé.

Upřesnění pro jednoho čtenáře, píšu o dálnici, ale je to ve skutečnosti silnice pro motorová vozidla.

11.12.2010

Karel

Běžkování do práce

Ahoj cykloturisti, minulý týden napadl sníh a já jsem hned první den vyjel do práce na běžkách. Na mapě vidíte, že jedu po rovince podél řeky Dřevnice. Od prvního dne jsem si šlapal stopu v hlubokém prašanu. To znamená, že sníh neměl únosnost a já jsem se propadal až na poorané pole. Když už jsem si stopu krásně vyjel, tak začalo vydatně sněžit a foukat vítr. Stopa opět zmizela. Na fotkách vidíte moje večerní fotografické pokusy na prašanu. Je to tím, že jsem vstával do práce v pět hodin a vracel se kolem osmnácté hodiny. Až dnes se mně podařilo udělat několik odpoledních fotek. Jak vidíte, tak jezdím kolem plotu a je to tam hodně zarostené šípkovými keři. Zatím jsem si nic neroztrhl, ale už jsem několikrát zavadil.

Na obrázku vidíte rampouch, který vyčuhuje z dálničního přivaděče. Jen čeká, až pod ním někdo půjde a spadne. Je to v místě kde jsem se v pátek večer hodně lekl. Vracel jsem se za tmy a pod mostem mě najednou pozdravil ženský hlas. Šlo to z betonové konstrukce. Už v létě jsem tam viděl bezdomovkyni. Asi tam bydlí. Musí být hodně otužilá. Do rána klesla teplota na -12 C. Když jsem tama dnes jel, tak jsem se díval, jestli někde neleží zmrzlá.

Zítra pojedu asi naposledy, venku je teplota nad nulou. Už dnes to byla dřina v mokrém sněhu. Dojel jsem domů úplně propocený. Navíc je zatažená obloha a já ve tmě nevidím. Orientuji se jen podle světel supermarketu.

Na čtvrté fotce vidíte kolonu svítících světel od aut. Když jedu poblíž cesty, tak slyším jak je zde velký provoz. Při jízdě na kole po silnici to nevnímám. Je to neuvěřitelné čím vším člověk ničí přírodu. Myslím si, že v takovém hluku žádná zvířata nežijí.

06.12.2010

Karel

Běžkování v Otrokovicích 4. a 5. 12.2010

Zdá se to skoro neuvěřitelné, že před 14 dny jsme testovali na silničkách novou „dálnici“ do Otrokovic, minulý týden jsme ještě stihli ukončit sezónu u Miry Vodičky na horácích a tento týden jsme se octli najednou uprostřed pravé nefalšované „Ladovské“ zimy . Během týdne napadlo V ČR i Otrokovicích až 20 cm sněhu a v sobotu i neděli to vypadalo v Otrokovicích skutečně zimně. Nedalo nám to a rozhodli jsme se s Igorem vyzkoušet, zda se dá cyklostezka z Otrokovic projet i na běžkách. A zjištění je takové :“ dá sa…“ V sobotu jsme se blížili k cyklostezce s běžkami v rukách trochu s nedůvěrou, bude tam vůbec nějaká stopa? Stopa tam byla, sice taková ta turistická, vyšmajdaná, ale díky za ni. Jak se dalo očekávat prostředek cyklostezky byl ušlapaný od pěších turistů, ale na pravé straně úplně na hraně cyklostezky byla prošlápnutá stopa. Chvílemi nám sice lyže sjížděly ze svahu dolů a také odraz jednou hůlkou na asfaltu a druhou dole ve svahu není úplně to pravé ořechové ,ale i tak to bylo perfektní zaběžkování přímo v Otrokovicích. Přímo se nabízí,aby město udělalo něco pro sportu chtivé občany a tu stopu strojně upravilo. Jistě by to nebyla zase tak velká investice a věřím, že by o běžkování na této trase byl zájem. Přiložené fotky jsou ze soboty a záznam Garminu z neděle, kdy jsme absolvovali stejnou trasu. Běžkování jsme vždy ukončili v picérce „ LA PIZZERIA“ . Byli jsme tam vůbec první návštěvníci s běžkami , tak jsem v sobotu dostali trochu cukroví k výbornému čaji. V neděli bylo ještě chladněji a tak jsme uvítali výborný svařák. Vřele doporučujeme.
Zapsal: Petr
5.12.2010