sobota 28. července 2012

Festival na konci světa 2012


Ahoj cykloturisti, mám rad country a trošku folkáče. Dnes se koná na Pulčíně „Festival na konci světa“. Nedivte se tomu názvu.  Pulčín je poslední vesnicí před hranicí na Slovensko. Pro Pražáky jsme východní hranice, kde je jen Slovensko a dál Ukrajina. Náš kraj byl vždy chudobný a bude tomu i dále. Na tomto festivalu jsem ještě nebyl a tak bylo rozhodnutí jednoduché. Ráno jsem vyrazil směr Vizovice. Cesta ubíhala v pohodě a jen jsem jel proti slabému větru. Zato na cestě od Vsetína do Brumova jsem měl hned dva špatné zážitky. Cesta je úzká a bez krajnice. Bílá čára znamená, že už tam nic není.  V takovém místě jelo proti mně několik aut a najednou se mě rozhodl předjet autobus. Já jsem jel po bílé čáře a těšil jsem se, že už to brzo skončí, ale mýlil jsem se.  Autobus měl vlečku na zavazadla. Bylo to moc nebezpečné a mohl jsem skončit v příkopě. O kousek dál jsem vjel do vesnice a uviděl jsem ten autobus parkovat na cestě. Říkal jsem si, že půjdu tomu debilovi vynadat. V poslední době řidiči autobusů zavinili několik mrtvých cestujících. Napřed jsem jej musel objet a v té chvíli nastal pro mě horor. Ze zadu se mě rozhodl předjet kamión. Já jsem se najednou ocitnul mezi dvěma plechovými stěnami. Jel jsem v uličce z aut. Stačilo jen málo uhnout na jednu stranu a líznul bych si o auto. To samé mohlo nastat, kdyby se řidič kamiónu nevešel na cestu. Přežil jsem to a marně si kladu otázku, proč mě v takové situaci předjížděl. Byl jsem z toho špatný a za řidičem autobusu jsem se už nevrátil. Oběma přeji, ať se sami vybourají a už nejezdí po našich cestách.

Byl jsem moc rád, že se objevila odbočka na Půlčiny a já jsem mohl sjet z té nebezpečné cesty. Na Půlčiny se jede do poctivého táhlého kopce. Na 3,5 km se překoná 200 metrů na výšku. Já jsem byl rozjetý a nedělalo mně to problémy. Neklesl jsem pod 13 km/hod. V pohodě jsem přijel do vesnice a měl jsem ještě čas do začátku představení. Tak jsem se zastavil u hospody a neslušně si vyslechl rozhovor tří děvčat ve věku kolem 20 roků. No a dozvěděl jsem se, že jedno děvče potřebuje kluka s velkým … V té chvíli jsem se stal technikem a přemýšlel jsem, jaké to jsou hodnoty v centimetrech. Myslím si, že umřu blbý a nikdy se to nedozvím co je nad normál.

Ve 12 hodin měl začít festival, ale nebylo to možné. V té době zvoní zvonice poledne a muselo se se zahájením počkat. Zvonici jsem vyfotil, ale bez kříže na věži a tak vám ji neukáži. Už dlouho jsem tak špatnou fotku neudělal. Přitom zvonice je po rekonstrukci a líbila by se vám.

Na festivalu bylo z mého pohledu málo lidí, ale mně se takové festivaly líbí. Sejdou se zde jen kamarádi a nemusíte si hlídat věci. Nikde není tlačenice a můžete si sednout, kde chcete. Festival má velmi dobré zajištění. To mu poskytuje budova informačního centra. Tak jsou zde velmi hezká WC a můžete se i osprchovat. V dnešním vedru to hodně lidí využilo. V informačním centru jsem získal hodně prospektů a hlavně jsem ukořistil mapu, která pokrývá můj okruh cykloturistické působnosti. Dále zde mají koutek pro děti. Nevím, jestli zde odložíte dítě a po festivalu si jej vyzvednete. Na starosti to měla organizace Sluníčko. Pak už tam bylo několik stánků s občerstvením a suvenýry. Nejvíce mě zaujala udírna s nápisem úschovna pro psy. Úplně živě si umím představit, kolik psů z cyklostezky bych zde nechal uschovat.

Z kapel mě nejvíce zaujala kapela Blue Stone. Hrají bluegrass a ten mám rád. Při poslouchání  písničkářů jsem si uvědomil, že zase přišla doba, kdy vznikají písně vyjadřující nespokojenost národa s vládou v této zemi. Přitom zpěváci byli mladí a tu dobu nepamatují. Je to jen trošku jiné. V dnešní době se lidé stávají chudobnými a politici s bankami bohatnou. Na to všechno pálilo sluníčko a trošku jsem se přismahnul. Hlavně cítím oči a doufám, že budu zítra dobře vidět.

Domů jsem vyrazil před 17 hodinou a jelo se mně dobře. Měl jsem ranní vítr do zad a navíc jsem hodně klesal. Domů jsem přijel brzo a ještě jsem stihl zaběhnout nakoupit do supermarketu.  Naštěstí za mnou nikdo nestál v řadě a nemusel čichat moje propocené oblečení. Dnes bylo dosti teplo.

Ujel jsem 104 km, za teplého počasí.

28.07.2012

Karel





Žádné komentáře:

Okomentovat