Ahoj cykloturisti, dokud mám na
kole terénní pláště tak chci navštívit Velkou Javořinu. Je tam z naší
strany kamenitá cesta. Naposledy jsem tam byl před dvěma roky a sjezd po
kamenech byl velmi nepříjemný.
Na výlet se vydávám po poledni.
Je zatažené počasí a občas vykoukne slunce. Přesto jsem si vzal dlouhý rukáv a
udělal jsem dobře. Za Topolnou dokonce začalo lehce pršet. Přesto jsem
pokračoval a dešťové mraky odešly. Polní cestu z Mistřic do Hradčovic mám rád.
Jede se přes sedlo a jsou zde výhledy do okolí. Pěkná je cykloturistická značka
v poli. Polní cesta nemá pevné místo. Asi jak se zrovna podaří poorat.
Tentokráte jsem však byl překvapen. Na polní cestě byly červené kolíky a ve
sjezdu do Hradčovic se dělaly silniční práce. Působí to na mě tak, že zde bude
brzo zpevněná cesta. Ta by lidem z okolí velmi zkrátila cestu do Brodu a
okolí. Za Brodem jsem najel na betonovou cyklostezku a jel směrem na Nivnici.
Dohnal jsem skupinku cyklistů a zaslechl jsem, jak v noci koštovali
slivovici. Teď za jízdy prováděli vyhodnocení kvality a jak kdo, zvládl noční
život. Když jsem je předjížděl, tak na mě jeden cyklista zavolal. Byli to moji
známí. Jen už nevím, jak se jmenují. Je to hodně roků, co jsme amatérsky
závodili kolem Brodu. Tenkráte byli všichni lehčí. Teď už to jsou pohodoví
cykloturisté. V Nivnici jsme se rozloučili a já jsem pomaličku začal
stoupat do Korytné. Od této chvíle se jede až na Javořinu do kopce. Zdělal jsem
si brýle, aby mně po nich netekl pot. Zrovna v serpentinách se do mě
opřelo slunce. Také jsem uslyšel zvuk historického auta pod sebou. Zastavil
jsem a udělal jsem fotky. Oni mně mávali jako za starých časů. Později jsem je
potkal u Holubyho chaty.
Na kopci nad Strání jsem se
zastavil na tankovém bojišti. Při rekonstrukci jsem se byl podívat a rozesílal
jsem vám fotky. Teď zde stojí informační tabule s posezením a krásným
výhledem na slovenskou stranu. O kousek dál se dostanete po polní cestě nebo po
louce k rozhledně. U rozhledny jsem se sešel s cyklistou. Chtěl si
užít cyklistiky, protože ho z domu pustili na výlet. Tak jsem si uvědomil,
jak se mám dobře, když mně žádná žena neurčuje, jak se budu vozit na kole.
Po přejetí hlavní silnice jsem
měl chvíli pocit, že jsem se ocitl na závodním okruhu čtyřkolek a motocyklů. Je
to kamenitá cesta k Javořině a oni si zde užívají sportovní jízdy. Později
jsem už potkal jednu čtyřkolku a dal jsem si ruku před oči, abych nedostal ránu
od odletujícího kamení. Na cestě bylo málo pěších turistů a předjel jsem jen
nějaké zamilované cykloturisty. Stoupání se vleklo po kamenité cestě, ale letos
to bylo lepší než minule. Na cestě byl splavený písek a velké mezery mezi
kameny byly vyplněny. Na vrcholu jsem projel kolem vysílače a sjel
k Holubyho chatě. V klesání jsem si udělal přestávku a kochal jsem se
pohledem do krajiny. Zase je to ten pocit radosti jak dobře vidím, než kdy jsem
zde jezdil s brýlemi. V dálce je vidět skály Vršatce. U chaty bylo
hodně lidí a jeden cyklista opravoval kolo. Vedle něj ležel pes a vypadal jako
mrtvý. Já jsem si zde zkusil nastavit mobil na slovenského operátora a
vyzkoušel jsem jestli mě funguje správně mobil ze zahraničí. Pak jsem si
vyšlapal zpět kopec k TV vysílači. Na pomezí jsem si sedl do závětří a dal
jsem si malou svačinku.
Dolů jsem sjížděl velmi opatrně.
Měl jsem obavy z volných kamenů na cestě. Občas jsou zde korýtka od vody a
do těch se nesmí chytit přední kolo. Mohl by následovat pád přes řídítka. Ve
sjezdu bylo hodně zima a oblékl jsem si bundu. Kalhoty jsem měl v batohu a
rozhodl jsem se, že to vydržím. Když jsem vyjel nad Strání z lesa, tak byl
teplý vzduch a kalhoty jsem nepotřeboval. Bundu jsem si nechal ve sjezdu až do
Nivnice. Zde mě v parku při skládání bundy zaujalo sousoší. Pak už jsem
ujížděl do Brodu a Hradčovic. Tam jsem zase musel překonat prudký výjezd na
hřeben. Byl už večer a já jsem si užíval nádherného pohledu na krajinu. Slunce
zapadalo za Buchlovské hory. Je škoda, že to neumím vyfotit. Domů jsem přijel
v pohodě.
Ujel jsem 112 km za zataženého počasí s občasným
slunečním svitem.
22.06.2014
Karel
Fotky :
Žádné komentáře:
Okomentovat