sobota 28. února 2015

Velehrad



Ahoj cykloturisti, venku je hezky, ale fouká. Přesto se rozhoduji, že si zajedu na Velehrad. Pojedu podél Moravy a Baťova kanálu po cyklostezce. Na ruce jsem si dal pletené rukavice a ledový vítr je profukuje. V batohu mám Goretexové a také kuklu. To si však nechávám až na zpáteční cestu.

Za Napajedlama se musí jet kousek po hliněném úseku. Je zde rozbředlý sníh a bláto. Hodně to stříkalo a celý jsem se ušpinil. Přede mnou jel cyklista a nezvládl to uřídit ve sněhu. Zastavil a mě přinutil, také zastavit. Musel jsem si stoupnout do břečky. Rozjíždění bylo ve sněhu obtížné, ale zvládl jsem to. Toto je situace, kdy musíte jet jako tank a nezastavovat. 

Na cyklostezce byly zledovatělé úseky a tam kde se musí podjíždět mosty, se nedalo jet vůbec. Bylo to plné hlubokého sněhu a ledu. Tak jsme všichni cyklisté poprvé dodržovali značku „Cyklisto slez z kola“. U hospody v přístavišti bylo plno cyklistů a někteří se občerstvovali. Po měkkém ledě na kanále jezdil nějaký cyklista a my jsme se na břehu o něj báli. Co by jsme dělali, kdyby se pod ním led prolomil?

Cyklostezka na Velehrad byla místy zledovatělá, ale já už ze zkušenosti tato místa znám a dávám si pozor. Bylo zde hodně rušno. Hodně lidí si udělalo výlet na poutní místo. Já jsem zašel do kostela a vyslechl si kousek mše. Bylo mně zima na zapocenou hlavu. V kostele je to jako v mrazničce.
Na cestu domů jsem si dal kuklu a teplé rukavice. Byl jsem zapocený a nechtěl jsem ve větru prochladnout. Domů jsem dojel hodně propocený, ale v teple.

Ujel jsem 53 km, za hezkého počasí.

15.02.2015

Karel

Fotky :



Masopust 2015



Ahoj cykloturisti, přišla doba masopustu a my si připomínáme lidové tradice. Ráno byl v Otrokovicích průvod maškar, ale já jsem to zaspal. Chodím z práce hodně unavený a o víkendu jsou jediné dny, kdy se můžu prospat a odpočinout si. Tak jsem odpoledne vyrazil do Kroměříže na fašankové trhy a pak do Karolina za maškarama.

Na cestu jsem se vydal po hlavní silnici směrem do Hulína. Na vedlejších cestách je stále led a vyjezděné ledové koleje. Na hlavní silnici byl malý provoz a bylo to v pohodě. Potkával jsem hodně silničních cyklistů. Z Hulína jsem se vydal po cyklostezce do Kroměříže.

V Kroměříži jsem dojel na hlavní náměstí a tam byl úplný klid. Tak jsem začal hledat nějaké informace a zjistil jsem, že se trhy konají jinde. Tak jsem se lidí vyptával na cestu a hodně mně řeklo, že nejsou zdejší. Přesto jsem to našel. Bylo to bývalé vojenské nástupiště. Bylo zde hodně stánků a hudba nebyla živá, ale z reproduktorů. Asi jsem přijel ve špatný čas. Na stáncích se prodávaly různé domácí výtvory a jídlo. Nic jsem z toho nepotřeboval a jen jsem chvíli postál u koníků. Pak už jsem projel celé město na jih a vyrazil do kopců.

Jel jsem kolem větrného mlýna ve Velkých Těšanech. Místem, kde jsem před týdnem fotil na sněhu.
Do údolí jsem se rozhodl sjet přes Karolín. Hrála zde hudba a po vesnici chodily maškary. Zastavily mě a pekař mě úplně všude nasypal mouku. Snad aj do gatí. Ještě doma jsem všechno čistil a vysípal. Chtěl mně vypustit kola, ale s tím jsem nesouhlasil. Hasiči už byli veselejší. Musel jsem udělat zkoušku z ovládání barevných praporků. Protože jsem to zvládl velmi dobře, tak jsem dostal malovanou pozvánku na letní soutěž hasičů. Určitě se tam pojedu podívat.

Domů jsem jel opět po silnici. Na cyklostezce je stále led.

Přikládám odkaz k pamětní desce pana Pinkasa.


Ujel jsem 48 km.

14.02.2015

Karel

Fotky z Kroměříže :

http://parta-svih.rajce.net/2015-02-14-kromeriz-jarmark

Fotky od větrného mlýna Velké Těšany :

http://parta-svih.rajce.net/2015-02-14-tesany

Fotky z masopustu Karolín :

http://parta-svih.rajce.net/2015-02-14-masopust




Větrný mlýn Velké Těšany



Ahoj cykloturisti, venku je slunečné počasí, ale fouká vítr. Přesto se vydávám vyfotit větrný mlýn ve velkých Těšanech. Z Otrokovic vyjíždím do Kvasic po cyklostezce podél řeky Moravy. Cyklostezka se neudržuje a je místy hodně zledovatělá. Navíc jsou tam zmrzlé koleje od běžkařů a hluboké stopy od turistů.

Z Kvasic jsem vyjel do obce Karolin a dál pokračuji po místní cestě na kopec. V dálce vidím, jak se zatahuje obloha a sílí vítr. Přesto jedu dál a sleduji, jak přes cestu letí sníh. Jsem rozhodnutý tuto sněhovou vánici projet. Přesto z kola slézám a tlačím. Na cestě je moc sněhu a to neušlapu. Navíc silný vítr mě z kola shazuje na zem. Kousek jdu pěšky, ale nemá to ceny. Schoulím se do závěje a čekám, až to přejde. Tak mě napadlo, kdyby v této chvíli přijelo auto se sněžnou frézou, co by ze mě zbylo. Asi by se ten řidič divil, až by mu začaly před autem létat kousky z člověka a jízdního kola. Vánice postupně ustává a já se rozhlížím do okolí, jak se změnilo. Krajina je jiná. Všude je nafoukaný sníh. Večer se ve zprávách dozvídám, že se bouře přehnala přes dálnici a došlo tam k hromadné srážce.

Na silnici do Kroměříže je nečekaně čisto. Předpokládal jsem, že tam bude sníh. Jenže cesta je ve směru větru a tak sníh odletěl do krajiny. Na cestě jsou jen místy vyjeté stopy v ledě. Na takových místech si dávám pozor a když jede auto, tak odejdu z cesty do příkopy. Nechci, aby řidiči zbytečně přejížděli přes ledová koryta. Auto se může na ledě roztančit.

Konečně překonávám vrchol a před sebou mám větrný mlýn. Abych se vyhnul jízdě po zledovatělé silnici, tak táhnu kolo kus na pole a tam jej opouštím. Dál už jdu pěšky. Je to nádherná procházka po sněhové pláni. Jsou zde jenom moje stopy. U mlýna začínám fotit, když je slunce za mrakem. Ve chvíli kdy slunce vykoukne, dělám fotky znovu. Pak se zastavuji u tabulky, oznamující, že zde byl zasazen památný strom. Přeji si, abych sem mohl přijet na kole za 25 roků a udělat fotku. Neumím si představit, jak bude velký. Zato si umím představit, jak budu vypadat já. To už určitě nevyšlapu v sedle kola kopec do Karolinky.

Vydávám se domů po sněhové pláni. Na kopci pozoruji srnčí zvěř, jak se prochází po stříbrném sněhu a hledá jídlo. Z kopce dolů nejedu stejnou cestou, ale přes Sulimov. Předpokládal jsem, že moje původní cesta je neprůjezdná. Zde to však není o moc lepší. Za vesnicí se zastavuji a fotím památník obětí války. Zároveň pozoruji, jak někdo tahá lyžaře za autem po sněhových pláních. Musí to být hodně vzrušující. 

Z Kvasic jedu domů po silnici. Cyklostezka podél Moravy je zmrzlá a nebezpečná. Zašlo slunce a já cítím, jak všechno přimrzá. Musím si dávat na silnici pozor na zmrzlá místa.
Na fotce vidíte, jak mně sníh obalil kolo. S tak omrzlým kolem jsem přišel až domu. Když to rozmrzlo, tak jsem umýval podlahu. Byla to spousta vody.

Ujel jsem 31 km, za slunečného počasí s krátkou sněhovou bouří.

08.02.2015

Karel

Fotky :