neděle 3. dubna 2016

Studánka, skály a rybník v Lubné



Ahoj cykloturisti, ráno jsem si četl časopis Cykloturistika. Byl na téma jak vylákat lidi na zájezdy s cestovními kancelářemi. Přesto tam bylo i několik zajímavých článků. Například jako důchodce vycestovat s vybaveným karavanem a kolem. Někde zastavíte a děláte cykloturistiku. Když se zhorší počasí, tak se schováte pod střechu. Když je hezky, tak spíte pod hvězdami.

Další časopis byl na téma elektrokola. Myslím si, že je to dobré řešení pro lidi, kteří z nějakého důvodu potřebují při jízdě energeticky pomoci. Nemělo by to však být jako výpomoc pro horské cyklisty. Ti by si měli svoje výlety poctivě odedřít vlastní silou. Jaký to bude mít následek? Spousta lidí začne jezdit po lese a ochránci nás z lesa vyženou. Zaujalo mě téma oblečení na kolo. Dvě setry umělkyně šijí civilní, ale na sport zaměřené oblečení. Je to vhodné pro lidi, kteří dojíždějí do práce na kole a nechtějí být v barevných elasťácích. K tomu ještě doplňky.  Jen ty ceny byly závratné. Všechno v ceně několika tisíc.

Odpoledne jsem vyjel na místo, které jsem si na výletě před týdnem vyhlédl. Je to studánka, skály a rybník ve vesnici Lubná. Dnes jsem to šel prozkoumat. Už je to hodně dávno co jsem vám z tohoto místa posílal fotky rybníka.

Vyjel jsem z Otrokovic po hrázi směrem na Kvasice. Byl zde velký hluk. V lese byly závody ve sjezdu horských kol. Asi se tam sešli všichni bubeníci z republiky. Možná jen vyrazili indiáni na válečnou stezku. Po dnešku v tom lese asi žádné zvíře nežije. Všechna utekla. Já jsem po louce vyšlapal do Kostelan. Na této louce bývá na jaro hodně bláta. Letos je zde jen prach z hlíny. V lese byl chodníček projetý jako v létě. Opravdu je velké sucho.

Za vesnicí Vrbka jsem sjížděl do Lubné a vyhlédl jsem si, kam budu pokračovat. Na fotce je vidět protější svah. Neměl jsem to prohlédnuté z mapy a uvěřil jsem vidině široké polní cesty. Netušil jsem, že tam na hnoji končí. Ve vesnici jsem našel studánku a skály. Asi zde dříve lidé těžili kámen na domky. O kousek dál je rybník plný žab. To znamená, že je zde čistá voda. V létě si sem můžete udělat výlet.

Nad vesnicí jsem se vydal po kamenité cestě na hřeben. Minulý týden jsem tama jel do Kostelan. V půlce kopce mě radost přešla. Zjistil jsem, že cesta končí u hnojiště. Dále jsem musel pokračovat po poli. Na některých úsecích se dalo jet ve stopě od traktoru. Hrozně to drncalo po otisknutém vzorku z pneumatik. Místy jsem musel jít pěšky. Naštěstí jezdím přes zimu v pracovních botách a nebyl to problém. Dával jsem si pozor, abych nevlezl někomu na zahradu. Tito lidé žijící na samotách jsou na to velmi citliví.  Nakonec jsem se dostal na cestu do Kostelan.

Za Kostelanama jsem dostal nápad, že ještě nepojedu domů a vydal jsem se lesem do Spytihněvi. Já mám moc rád výhled na Halenkovice.

Ujel jsem 45 km, za hezkého počasí. Vítr fouká stále od jihu.

03.04.2016

Karel




Jarní Chropyně



Ahoj cykloturisti, od rána je venku moc hezky. Na lavičce před hospodou se střídají skupinky cyklistů s pivem. Já si zatím čtu cyklistické časopisy. Jde to rychle. Časopisy jsou plné reklam a testů jízdních kol. Já už mám však na několik roků všechno vybrané. Spíš jsou pro mě zajímavé články o cestovatelích. Dnes se mně potvrdily potřeby pro zimní cyklistiku. Co nejjednodušší kolo. Jeden talíř. Stejně nezávodíme. Jako obuv teplé pohorky. Často musíme chodit. Žádné předražené zimní tretry. Nejezdíme na výkon, ale pro radost. Někdo se snaží zavést novou módu. Zimní kolo s tlustými plášti. Ze své zkušenosti můžu říct, že nám stačí horské kolo s dobrým vzorkem.

Odpoledne jsem vyjel směrem na Hulín. Samozřejmě jsem před městem chytl závory. Po dlouhé chvilce projel vlak a závory nic. Až tak za pět minut se zvedly. Myslím si, že jsem tam stál víc jak deset minut. Úplně zbytečně. Projel jsem zahrádkářskou kolonii. Lidé pracovali na svých políčkách a zušlechťovali chatky.

Před Kroměřížem jsou chráněná slepá ramena. Každý rok je v nich voda. Tentokráte nic. Po dně se dá chodit. Mám obavy, že nás čeká suchý rok.

V Chropyni jsem přijel k rybníku a fotil jsem zámek proti slunku. Pak jsem se přesunul dále a už to bylo pro fotografování lepší. Letos jsem si dával pozor, kam šlapu a jedu. Minulý rok jsem si odtud odnesl velké psí hovno na botách a pláštích. Pejskaře hrozně miluji.

Cesta domů byla náročná. Jel jsem proti silném větru a byl jsem rád, že mám teplé oblečení. Ti cyklisté v krátkém oblečení museli hodně trpět. Sluníčko bylo příjemné, ale jen v závětří. Na cyklostezce před Kvasicema jsem potkal cyklistku. Celou cyklostezku jsme měli jenom pro sebe. Přesto najela předním kolem na trávu a spadla. Nic se jí nestalo. Tak se sama sobě hezky zasmála, že jsem si uvědomil jak je to hezká holka. No, spíš mladá paní.

Nebylo však všechno hezké. Když jsem jel kolem letiště za Kroměřížem tak nízko nade mnou přeletělo přistávající letadlo. Já jsem se hrozně lekl. Nevěděl jsem, co mě padá na záda. Oni pár metrů od cyklostezky dosedají na letiště.

Dnes jsem vyfotil několik křížů. Je zajímavé se podívat, jak jsou staré. Kolik už se toho kolem nich v dějinách událo. Kdo je nechal postavit. Co ho k tomu asi vedlo? Hlavně si všimněte, že si dal nějaký sochař práci s hezkou sochou. Proti dnešní době se dělaly pěkné a trvanlivé věci. Dnes žijeme rychle a věci zahazujeme. Uměle vytváříme potřebu něco kupovat.  Jako ta kola s tlustými plášti.

Ujel jsem 56 km za hezkého počasí.  Jen kdyby nefoukal ten vítr.

02.04.2016

Karel