sobota 8. října 2016

Trampský festival Skalička 2016



Ahoj cykloturisti, letošní festival trampských písní ve Skaličce se koná později než obvykle. To ve mně budí obavu, jaké bude počasí. Jestli bude chladno a podzimní déšť. Nakonec se udělalo hezky a jen rána jsou chladná. Na festival vyjíždím po jedenácté hodině a už za městem si oblékám větru odolnou vestičku a na hlavu si dávám čepku. Přesto, že slunce krásně hřeje do zad, tak vzduch je studený. To je asi pro cyklistu nejhorší kombinace počasí. Na slunci se potíte a vítr vás ochlazuje
.
Na cestě je klid a nezažil jsem žádnou nebezpečnou situaci. Nejvíce jsem se obával úseku mezi Hlinsko pod Hostýnem a Bystřice pod Hostýnem. Zde je cesta úzká a členitá. Na některých místech se jede do stoupání a tam zdržuji auta, která mě chtějí předjet. Dnes jsem na tomto úseku předjel cyklistu na galuskovém kole. Když si uvědomil, že ho předjel cyklista s naloženýma brašnama, tak zařadil těžký převod a předjel mě. Docela mě to pobavilo. Silniční cyklisté, jsou velmi citliví na to kdo je předjede.

Ve Vítonicích jsem zajel k větrné elektrárně. Je na zahradě rodinného domku. Už někdy dříve jsem ji fotil a dnes jsem neodolal a zajel jsem se podívat, jak vypadá.

Ve vesnici Býškovice stáli na cestě pořadatelé a tak jsem se zeptal, co pořádají. Byly to závody malých motocyklů. Přesto, že jsem měl zpoždění, tak jsem se rozhodl zůstat. Bylo to zajímavé a nelitoval jsem toho. Závodníci se snažili podat co nejlepší výkon. Jako by se jednalo o profesionální závod. Za každým výjezdem si lehli za řídítka, aby měli co nejmenší odpor. Závodu se prý účastnili manželé a mám je asi na fotce. Jak si sdělují taktické informace za jízdy. 

Do Skaličky jsem dorazil v pohodě. Šaty jsem měl trošku propocené, ale to na plotě během odpoledne uschlo. Kolo jsem umístil na svoje místo. Stojím zde každý rok. Dnes zde však už stála velká motorka. Tu jsem zde ještě neviděl. Vedle motorky měl připravený spací pytel a celtu na přespání. On však neví, že zde v noci chodí chlapi močit na plot a bude mít věci mokré.

Letos zde bylo na začátku málo lidí. Až během odpoledne jich přibylo. Já jsem měl informaci, že festival začíná v 13 hod, ale začal až ve 14 hod a tak jsem přijel dobře. Během jedné přestávky jsem si koupil pivo a dal na slunce ohřát a o další přestávce jsem posvačil. Jako obvykle oblíbenou paštiku Májku.

V sále se na pódiu střídaly kapely podle rozpisu a venku se v jednu chvíli utvořily tři skupinky zpěváků. Jedna skupinka hrála ve velkém staně. Druhá mezi stoly – hráli staré písně. A třetí skupinka stála kolem ohně. Zde mě nejvíce zaujala zpěvačka, která připomínala slavného zpěváka Michala Tučného. Večer se nakonec sešli muzikanti kolem ohně a v jednu chvíli zde hrálo několik kytarisů, banjo, basa a velmi hezká houslistka.

Kapely v sále nemůžu nijak porovnat. Každá z kapel byla nějak zaměřená a neměla zde podobnou kapelu. Tak jsme si mohli vyslechnout různé hudební směry. Večer v sále vystoupila taneční skupina a učila diváky tančit. Venku se usídlila početná skupina trampů ze Slovenska a myslím si, že další rok by mohla nějaká slovenská kapela aj zahrát.

Já jsem byl u ohně až do 24 hod a pak jsem se začal převlékat na cestu. Asi kolem půl jedné jsem vyrazil. Bylo 9 C a vyjel jsem bez bundy. Měl jsem před sebou několik stoupání a nechtěl jsem se zapotit. Kolo jsem měl dobře osvětlené a vybavené svítícími páskami. Na sobě jsem měl svítící vestu. Když jsem sjížděl do Opatovic, tak mě bylo zima a chtěl jsem si na konci vesnice obléci bundu. Jenže tam byla nějaká zábava a snad sto mladých lidí stálo na cestě. Zde jsem neměl odvahu zastavit a raději jsem jel dál. K průjezdu mezi lidmi mně pomohlo osobní auto, které mne dohnalo a oni mu udělali místo na cestě.

Na dalším úseku se stoupá a pak přijde dlouhý přímý sjezd. Já jsem to pustil a najednou jsem před sebou uviděl srnku na cestě. Ona zůstala stát. Začal jsem prudce brzdit a uvedl jsem zadní kolo do smyku. V té chvíli vyběhla na cestu druhá srnka a já jsem jel naštěstí bokem. Tak jsme se vedle sebe těsně minuli. Kdybych jel přímo, tak do mne narazila z boku. O kousek dál se sjíždí do vesnice a radar mně naměřil rychlost 37 km/hod. To už jsem jel pomalu a pořádně vystrašený. Uvědomil jsem si, že v takové rychlosti bych srážku se zvířetem neustál. Ve vesnici jsem zastavil, abych si vydechl. Při té příležitosti jsem si oblékl bundu. Je celá žlutá a má svítící stříbrné pruhy. Je z velmi tenkého materiálu a nejsem si jistý, jak by se chovala v silném větru. Na cestování je velmi skladná a v případě chladného počasí pomůže.

Během jízdy po pahorkatině mně bylo dobře, ale jak jsem sjel do Bystřice pod Hostýnem, tak se ochladilo. To už mně od chladu nestačila ani bunda. Přesto jsem si nic neoblékl a jel dál. Na tomto úseku mě předjel dlouhý kamión a potkal jsem obrovský traktor. Je to ten velmi členitý úsek, jak jsem se zmínil na začátku. Kolem Holešova jsem jel po obchvatu a pak jsem zamířil na Tlumačov. Měl jsem v plánu najet na hlavní silnici a jet v odstavném pruhu. Tento pruh je zde široký více jak jeden metr. Jenže u Tlumačova začala mlha a já jsem se rozhodl jet raději po JZD cestě. Přesto jsem i zde potkal jedno osobní auto. Troufnu si tvrdit, že ten řidič měl důvod jet mimo silnice. Do Otrokovic jsem musel jet přes Bahňák abych jel v mlze po cyklostezce. Nakonec se mlha ve městě rozplynula a já jsem šťastně dojel domů. Padesát kilometrů jsem ve tmě ujel asi za dvě a půl hodiny. 

Venku bylo 9 C.

Celkem jsem ujel 100 km za pěkného podzimního počasí. S festivalem jsem byl spokojený.

24.09.2016

Karel

Fotky z festivalu :


 Fotky z cesty :


Fotky ze závodu mopedů :




Žádné komentáře:

Okomentovat