sobota 18. února 2017

Kaplička Mysločovice - zima 2017



Ahoj cykloturisti, máme za sebou týden s teplým dnem a mrazivým večerem. Přes den zasvítilo slunce a roztopil se sníh. Večer, když jsem jel za tmy z práce, z toho už byl led. V pátek nám odpoledne trošku nasněžilo a domů jsme jeli v sněhové břečce.

Dnes je od rána zatažený den. To mně však nevadí. Mám časopis cykloturistika a čtu si o putování v teplých zemích. Je tam také článek o cyklistce, s kterou jsem se na cestě seznámil. Ona tenkrát jela na lehokole a  já jsem ji fotil. Ona teď žije v Holandsku a živí se návrhem kapotovaných lehokol. Je to zajímavý článek o tom do jakých podmínek se takové kolo hodí. Ona v něm vozí děti do školky. Ve volném čase závodí a zaznamenala úspěch v dálkovém závodě. To si však můžete přečíst v časopise sami.

Dnes odpoledne jsem vyjel na malý výlet do okolí. Zvolil jsem jednoduchou trasu, abych měl jistotu, že pokud bude na cestách sníh, tak se lehce domů vrátím. Hlavně s ohledem na rychle jedoucí auta. Když jsem fotil kříž u cesty, tak jsem zaznamenal setkání dvou lidí.  Jaká je to náhoda, že já jsem tam fotil a oni tam měli schůzku. Když jsem jel kolem nich, tak byli šťastní. Také jsem učinil objev. Už hodně dlouho jezdím kolem jednoho místa a nikdy se mně nechtělo zastavit až dnes. Našel jsem pamětní desku na havarované piloty. Později večer jsem našel o jejich tragické nehodě záznam na Internetu. Jsem zvědavý, kolik mých kamarádů z Otrokovic toto místo zná.

U kapličky bylo málo sněhu. Zato bylo vidět, že se myslivci dobře starají o zvířátka. Krmelec byl plný dobrot.

Na zpáteční cestě jsem jel domů po nové cestě. Byla postavena těsně před začátkem zimy a silničáři nestihli položit asfalt. Na obou stranách byly značky zákaz vjezdu. Už tam nejsou. Byl tam jen krásný uválcovaný povrch z jemné drti. Teď co jsem uviděl je šok. Řidiči tam jezdili velmi agresivně a cesta je zničená. Jsou tam vyjezděné koleje a vytrhaný podklad. Jeden výtluk za druhým. Na jaro se to může stavět znovu. Pro mě bylo špatné, že v těch kolejích stála voda. Spíše to byla kaše sněhu a šotoliny. Ani jsem nebrzdil.  Osoustružil bych si ráfky. Voda mně stříkala na záda a dojel jsem domů špinavý. Když jsem šel po schodišti do bytu, tak za mnou zůstaly na zemi mokrá kolečka tmavé barvy. Musel jsem to jít uklidit. Dokonce jsem si ušpinil sedlo.

Ujel jsem 22 km za zataženého a mokrého počasí.

18.02.2017

Karel




Žádné komentáře:

Okomentovat