neděle 25. června 2017

Velehrad



Ahoj cykloturisti, dnes jsem měl velké plány, ale ranní pohled na meteorologický radar mně odradil od výletu. Z Alp se k nám přesouvala bouřka. Odpoledne jsem vyjel po cyklostezce do Babic. Zde jsem zastavil a udělal fotky firemní prodejny Hame. Jak víte, tak jsem zasloužilý požírač paštiky Májka. Dále jsem se vydal okrajem Sušic do Jalubí po polní cestě. Za Jalubím jsem na kopci odbočil a zastavil se u boží muky. Je zde turistická značka a jak na fotce uvidíte, tak jsou v ní dírky neznámého původy. Asi vás napadne, jakým terčem se stala. Po kousku jízdy po špatném asfaltu se za vrcholem sjede prudce do Velehradu. Přijedete přímo do zábavního parku. Já jsem si všiml nějaké palírny. Strčil jsem ruku do mezery vyklopeného okna a udělal fotky. Pak skansen a návštěva kostela.

Nyní vyjíždím domů a zkouším novou trasu k rozhledně nad Modrou. Na Velehradě vyšlapu na kopec a znovu sjedu do údolí Modré. Pak znovu kopec k rozhledně. U rozhledny mě nejvíce zaujaly plody budoucích hroznů. Když na to nezapomenu a někdo je neutrhne, tak je na podzim vyfotím. Od rozhledny jsem sjel prudce do údolí a ihned začal prudce stoupat na kopec nad Jalubím. Jel jsem na nejlehčí převod a v hlavě se mně honila myšlenka jaký si vymyslet důvod, abych ten kopec mohl bez ztráty cti vytlačit. Jenže jsem přejel nechtěně nějakého brouka a řekl jsem si, že jeho smrt nebyla zbytečná a kopec jsem vyšlapal.

Nad Jalubím je vidět větrný mlýn, ke kterému jsem se postupně přibližoval. Mlýn je zase pěkně opravený a jsou zde i nové věci. To už začaly ve vzduchu poletovat dešťové kapky a bylo na čase spěchat domů. Nebyla to však žádná hrůza, věřil jsem předpovědi, že zaprší až večer. Opravdu se to splnilo. Začalo pršet, až v době kdy jsem byl po večeři. Samozřejmě jsem si dal na večeři něco z Hame.

Ujel jsem 53 km při zataženém počasí. Na zpáteční cestě jsem měl vítr do zad.

25.06.2017

Karel




Sportovní den



Ahoj cykloturisti, dnešní den je v Otrokovicích zasvěcený sportu. Koná se zde slavný triatlon. Sjeli se k nám sportovci ze širokého okolí, ale i ze zahraničí. Na místě závodu jsem slyšel několik cizích jazyků povzbuzovat závodníky. Myslím si, že tento sport je velmi náročný a stačí i menší varianty na to aby si sportovec obohatil svůj život. Velká verze triatlonu už připomíná profesionální sport. Je třeba vykonávat velké sportovní dávky a k tomu je už potřebná lékařská péče a užívání správné stravy.

Na závody jsem jel odpoledne a slunce hodně hřálo. Tím to měli závodníci horší. To platilo i pro diváky a myslím si, že se jich hodně na slunci spálilo. Naštěstí je zde koupaliště a diváci se mohli ochladit ve vodě. Udělal jsem hodně fotek, ale byly to většinou fotky z blízka. Čekal jsem zde na kamarády a fotil jsem raději více. Je vyšší pravděpodobnost, že budu úspěšný. Doma jsem to prohlédl a nikoho známého jsem nevyfotil. Tak jsem udělal jen lehký výběr. Například jak držím v ruce meloun. Jeden chlapec mě požádal, abych mu jej podržel. Potřeboval si na chvíli odskočit. Melou měl připravený pro svoji kamarádku. On už měl svoji část závodu za sebou a byl moc spokojený. Tak vidíte na fotkách předání melounu kamarádce. Hodně jsem byl překvapený, když jsem uviděl závodníka na vozíčku. Myslím si, že si zaslouží aby bylo vidět s jakým nasazením bojuje. Je to velký bojovník. Cvakl jsem fotku při zemi a vyšlo to. Později jsem jel do Tlumačova a zde jsem vyfotil občerstvovací stanici a zatáčku. Udělal jsem fotky, jak sportovci toto místo proběhnou. Byl to těžký závod a snad ta píchnutá galuska není obrazem toho, jak někteří dopadli.

Abych měl také nějaký sportovní výkon, tak jsem se rozhodl zajet do Rymic k větrnému mlýnu. Cestou jsem v maličké obci Alexovice. Potkal asi padesát motorkářů. Jeli vedle sebe a byl jsem rád, že mně zůstalo místo na silnici. Byli to takoví pohodáři. Tato obec má z obou stran značku slepá ulice, ale dá se projet. V budoucnu zde povede dálnice do Zlína. Když jsem přijel k větrnému mlýnu, tak jsem svoji cestu prodloužil na kopec k TV vysílači. Byla to varianta, kdy musím jet na závěr po hliněné polní cestě. Po včerejším vydatném dešti jsem očekával mokrou zem, ale vše bylo suché.

U vysílače jsem udělal fotky okolí. Hlavně kostel ve vesnici. No a hlavně si porovnat jak měří můj tachometr nadmořskou výšku. Myslím si, že je to dobré. Záleží na tlaku a tak přesnost kolísá.

Domů jsem vyrazil s větrem v zádech a za hodinu jsem byl doma. Na zpáteční cestě jsem stále v okolí Tlumačova potkával závodníky. Většinou měli ve tváři utrpení, ale jedna slečna svítila spokojeností. Měl jsem z toho zvláštní pocit. Hned se mně lépe šlapalo. Jako by mně dala energii. Myslím si, že každý člověk dostane vnitřní náboj a ten dokáže do svého okolí šířit. Mít takovou životní partnerku musí být velké štěstí.

Ujel jsem 58 km za větrného a teplého počasí.

24.06.2017

Karel

Fotky z triatlonu :


Fotky z cesty :




Dub nad Moravou



Ahoj cykloturisti, po včerejším chladném dnu se oteplilo. Vše jen kazí severní vítr. Rozhodl jsem se, že se pojedu podívat do lužních lesů podél řeky Moravy.

Sotva jsem ujel několik stovek metrů, tak jsem viděl nepříjemnou věc. Na mostě přes Dřevnici jelo děcko na kole a za ním mladí rodiče. Děcko nevybralo prudkou zatáčku ve sjezdu z mostu a vletělo do ocelového zábradlí. Spadlo na zem a řvalo. Naštěstí je zde poliklinika se záchrannou službou a výjezdem sanitek. Tak měli pomoc na dosah. Na všech lávkách přes Dřevnici jsou umístěny značky zakazující jízdu na kole. Je to oprávněné značení. Nájezdy na mosty jsou prudké a do ostrých zatáček. Nikdy to nebylo plánováno pro jízdu cyklistů. Navíc je zábradlí nízké a cyklista může při kolizi s někým z velké výšky spadnout do řeky. Chodí zde hodně chodců a jsou mezi nimi i staří lidé, kteří nedokáží rychlému cyklistovi uhnout. V tomto případě byli na vině rodiče dítěte. I kdyby se nic nestalo, tak by jej měli vychovávat tak, že když je někde zákazová značka, tak se to musí dodržovat. Policie by měla cyklisty za jízdu přes lávku trestat.

Dále jsem pokračoval po cyklostezce přes Kvasice do Kroměříže. Provoz lidí na cyklostezce byl velký a jako obvykle docházelo k nebezpečným situacím. Před Kvasicemi je na cyklostezce záznam dopravní nehody cyklistů. Oddechl jsem si až v Kroměříži, když jsem najel na cestu a pokračoval do Chropyně. V Chropyni jsem jako vždy vyfotil zámek a vodní hladinu s ptáky. Zde jsem se rozhodl, že se nebudu trápit jízdou proti větru a vjel jsem do lužního lesa. Lesní cesta je horší kvality, ale na turistických pneumatikách se to dá v pohodě zvládnout. Na dopravní značce při vjezdu do lesa je nápis komu to území patří. Je to církevní majetek. V lese jsem se zastavil u odpočivadla pro turisty. Udělal jsem zápis do sešitku a zajel jsem se podívat na místo význačného stromu. Vše si přečtete na fotkách.

Po průjezdu lesem přišla na řadu vedlejší cesta do Tovačova a na kraji města jsem vjel do stromové aleje vedoucí k obrovským rybníkům. Já zde mám rád úsek vedoucí mezi vodními plochami. Letos zde někdo navezl drobné kamení a cyklista musí jet opatrně, aby nespadl.

Ke kostelu jsem přijel pozdě a už byl zavřený. Já jsem vyjel odpoledne a nemohl jsem to stihnout. Tak jsem udělal fotky okolí a vyrazil domů. Cestou jsem se stavil u památníku bitvy. Jelo se mně dobře s větrem do zad. Tak jsem ve svižné jízdě dojel až domů.

Ujel jsem 96 km za větrného počasí.

18.06.2017

Karel

Fotky : 


Odkaz na to kdo byl Leopold Prečan :