Drásal 2017

Ahoj cykloturisti, máme zde prázdniny a první sportovní akci, kterou je jeden z nejtěžších maratónů u nás. Vždy před tímto závodem sleduji počasí a hádám, jak bude. V poslední době je sucho a bylo tomu až do pátečního večera. Vrátil jsem se z práce a v té chvíli se přihnala prudká bouřka. Tak jsem byl rád, že se na to dívám přes okno.

V sobotu ráno byla zem mokrá, ale velmi rychle oschla a tak jsem mohl jet na místo závodu po polních cestách. Občas někde stála voda, ale kolo jsem si neušpinil. Projížděl jsem po poli za Fryštákem. Je tam osamocená zemědělská usedlost. Teď už to tak nebude. Přímo před domem jim povede dálnice do Zlína. Podle stavebních úprav odhaduji, že zde bude nadjezd přes dálnici a já budu po této trase so Hostýnských vrchů jezdit nadále. V lese na Hadovně je pěkný dřevěný domeček. Někdy dříve jsem posílal fotky, jak to místo pustne. Zde se musí vyšlapat táhlý kopec s několika zatáčkami a jsem na kontrolním stanovišti. Je zde zároveň občerstvovací stanice.

Toto místo je v mírném kopci a závodníci zde najíždějí do velmi prudkého stoupání přes příkop. Většinou to nevyjedou a tlačí. Já zde stojím rád, protože můžu vyfotit kamarády. Obvykle zde zastaví a je čas na focení. Letos mě však jeden překvapil. Nenajel na občerstvení, ale do svahu. Běžel jsem za ním a volal, ať zpomalí. Nakonec slezl a uděl jsem mu fotku. Jinak by mně ujel. Myslím si, že podařená fotka je lepší než pár vteřin zpoždění v cíli. Fotku má na památku. Umístění není důležité.

Obdivoval jsem děvčata na občerstvovací stanici. Stále běhala s láhvemi a nabízela je cyklistům. Měli v nich různé nápoje a cyklista řekl, co chce. Cyklisté nechtěli zastavovat a tak docházelo za jízdy k předání z ruky do ruky. Při tom odhazovali použité láhve na zem. Holky to poctivě sbíraly a nosily do stanu.  Musel jsem je za tu činnost pochválit. Byla to honička a obětavost.

O kousek níže se vyjíždí z lesa po velmi kamenitém úseku. Letos jsou již kameny proti předchozím ročníkům ujezděné a je zde stopa, ve které se dá bezpečně jet. Stačí však vyjet do kamení a pěkně si zatancujete. To pak můžete skončit na zemi. Zde jsem ocenil zkušenost záchranářů, že při své cestě do lesa jeli po kraji a umožnili cyklistům jet v ujeté stopě. Přitom museli houkat, aby je cyklisté v nepřehledném úseku slyšeli a mohli zpomalit. To, že cyklista uvidí záchranáře neznamená, že dokáže vyjet z vyjetého koryta. Z některého koryta se nedostane jinak než, že zastaví a vytáhne kolo bokem. Tak zde musí fungovat oboustranná ohleduplnost. Navíc už toho mají cyklisté plné zuby a jejich schopnost reagovat na problém je menší.

Při fotografování jsem si s několika diváky povykládal a byli jsme bývalí účastníci tohoto závodu. Tak se rozhovor zaměřil na vzpomínky jaké to, který rok bylo. Pak už jsem se rozhodl pokračovat dál na Hostýn. V Rusavě jsem dohnal holku na koloběžce a táhli ji psi. Tak jsme si povykládali a cesta nám lépe uběhla. Na Hostýně bylo chladno a foukal vítr. Turisté nosili bundy. Zašel jsem do kostela. Byla zde mše a účastnili se jí poutníci, kteří jdou pěšky ze Svatého Kopečku na Velehrad. Na Velehradě oslaví náš státní svátek.

Domů jsem sjížděl do údolí a bylo mně opravdu zima. Až v údolí jsem se ohřál. Zde bylo tepleji. Domů jsem dojel v pohodě, ale plánovaný nákup v supermarketu jsem nestihl.

Ujel jsem 67 km za střídavého počasí.

01.07.2017

Karel

Fotky Drásal :

http://parta-svih.rajce.net/2017-07-01-drasal-2017

Cizí fotky :

http://polida.rajce.idnes.cz/Bikemaraton_Drasal_2017/ 

Fotky z cesty na Hostýn :

http://parta-svih.rajce.net/2017-07-01-hostyn