Ahoj cykloturisti, celý týden
sleduji předpověď počasí na sobotu. V pátek je předpověď špatná.
V sobotu ráno má pršet. Na štěstí se to nesplnilo. Pršelo celou noc a ráno
je jen chladno a mokro. Ještě jsem byl nalomený ve svém rozhodování jinou
možností. Spolupracovník mě pozval na letecký den do Holešova. Nakonec
zvítězila cyklistika. Na cestu jsem si vzal dlouhý rukáv a dobře jsem udělal.
Vzduch byl studený. Slunce jen občas vyhlédlo. Když zasvítilo, tak bylo cítit,
že má teplé paprsky.
Cestu po cyklostezce nebudu
popisovat. Jen jsem musel několikrát volat na cyklisty, aby mě nechali je
předjet. Často jich jelo několik vedle sebe. Jel jsem rychlostí pod 30 km/hod.
Měl jsem zpoždění. Na Velehradě jsem první zašel do kostela. Kolem kostela byli malíři a kreslili basiliku.
Pak už jsem se věnoval jenom
cyklistice. Dole ve vesnici jsem udělal jednu fotku a jel jsem nahoru na kopec.
V závěru je to prudká panelová cesta. Na fotce to není moc dobře vidět. To
si musí každý zkusit vyjet a představit si, že už jede druhé kolo závodu.
Naštěstí dnes bylo chladné počasí. Minulý týden ve vedrech by to byl hrozný
závod. Zatažené počasí má na svědomí moje nekvalitní fotky. Určitě je to
z části i moje neznalost. Použil jsem dva fotoaparáty a oba dva mají
škaredé fotky. Proto jsem dnes udělal dvě složky s fotkama. Dimage - je
můj starý fotoaparát a vždy fotí dobře. Jeho fotky sledujete několik roků.
Coolpix je nový fotoaparát a fotí obvykle škaredě. Když mně na něčem záleží,
tak použiji starý fotoaparát. Mám pocit, že v dnešní době jsou všechny
nové výrobky horší než jejich předchůdci.
Na občerstvovací stanici byli pán
a paní. K tomu jim asistovala děvčata. Všichni se snažili pro závodníky
připravit to nejlepší. Holky neúnavně na každého závodníka volaly, co chce
připravit, až dorazí ke stanici. Někdo zavolal, co chce a někdo řekl, že
zastaví. Já si myslím, že by se měl každý zastavit a něco si vzít. Prostě se na
chvíli udělat přestávku a prohodit pár slov. Chvíli stát na pevné zemi. Ne jen
být připoutaný do pedálů. Na tomto místě jsem dlouho fotil a pozdě odpoledne
vyrazil do cíle. V cíli už nikdo nedojížděl. Jen se tam cyklisté
občerstvovali a umývali kola.
Po závodě jsem pokračoval
k památníku druhé světové války a na Bunč.
Je to dlouhé táhlé stoupání po pěkné asfaltové cestě. Dnes byla plná
větví a listí po předchozích bouřkách. Na Bunči jsem udělal několik fotek a
sjel do Zdounek. Je to velmi dlouhý sjezd a musel jsem si dát bundu. Cestou
jsem se kochal nádhernými výhledy do krajiny. Ve Zdounkách jsem svlékl bundu a
opět šlapal do prudkých kopců směrem do Kostelan. Pak jsem putoval lesy do
Žlutav a velmi prudkým sjezdem do Otrokovic.
Myslím si, že na závěr můžu pochválit pořadatele na občerstvovací stanici. Všichni se moc snažili. Stále dokola nabízeli služby závodníkům a každý závodník reagoval jinak. Někdo byl velmi unavený, ale byli i takoví co už v té chvíli měli za sebou dvě píchlé duše.
Ujel jsem 71 km při těžce zataženém počasí.
12.08.2017
Karel
Fotky - starý fotoaparát
Fotky - nový fotoaparát
Fotky z mé cesty.
Žádné komentáře:
Okomentovat