neděle 27. srpna 2017

Svatý Hostýn



Ahoj cykloturisti, od rána jsem četl počítačový časopis Chip a pak dělal úklid v domě. Při umývání podlahy jsem našel několik rýsováčků. Doufám, že nebyly určeny pro moje kolo. Vyjel jsem o půl třetí a bylo to tak dobře. Za Lechoticemi byla mokrá zem a v dálce bílá clona. Přesto jsem jel dál a věřil, že na Hostýn dojedu bez bouřky. Moje přání se splnilo. Jen vyjet na kopec bylo náročnější. Vzduch byl hustý a potil jsem se. Po tváři mně tekl pot. Naštěstí jsem si pod kopcem zdělal brýle. Jinak by byly slané. U kostela bylo výrazně chladněji než v údolí. Také se to projevilo na tachometru v měření nadmořské výšky. Tachometr dole ukazoval správné hodnoty, ale nahoře už byl jiný tlak a měřil nepřesně. Výhled od rozhledny byl k ničemu. Zato v kostele bylo prázdno a klid. Dalo se tam posedět. Sedl jsem si na dřevěnou lavici. Kdybych si sedl na látkovou, tak bych to nasákl potem. Kdyby si sedl někdo po mně, tak by měl špatný zážitek z mokrého sezení.

Od kostela jsem sjížděl do Rusavy a bylo mně zima. Litoval jsem, že jsem si nevzal do tašky kabátek. Naštěstí v údolí se oteplilo. Na zpáteční cestě jsem se vyhnul Holešovu a jel přes Žopy. Pasou se zde pěkní koníci a holky jezdí na koních. Už jsem ani nejel z Žeranovic po škvárové cestě, ale raději si nadjel přes Rackovou. Za Sazovicemi bylo mokro. Chvíli přede mnou pršelo. Tak jsem měl zase štěstí. Po dvou kilometrech bylo úplné sucho. Déšť se Otrokovicím vyhnul. Přitom by jsme vláhu moc potřebovali.

Ujel jsem 75 km za zataženého počasí s teplým vzduchem.

27.08.2017

Karel




Žádné komentáře:

Okomentovat