sobota 26. srpna 2017

Svatý Kopeček



Ahoj cykloturisti, v okolí Otrokovic se konají závody automobilů a občané nemohou chodit, kam by chtěli. Na některých místech se závodí a na běžných cestách jezdí blázni, kteří se chvíli dívali na závod a chtějí si to zkusit. Ve městě je hluk od závodních motorů, houkajících doprovodných vozidel a ve vzduchu hlučný vrtulník. Tak musím zvolit takovou trasu, aby mě nikdo nepřejel.

Rozhodl jsem se zajet na Svatý Kopeček. Z Otrokovic se jede po cyklostezce a to je bezpečné. Za Kroměřížem jsem musel sjet na okresní cestu a začaly události. První jsem ve vesnici objížděl zaparkované auto a řidička otevřela dveře. Ubrzdil jsem to a skočil na nohy. Hodně se omlouvala, ale já jsem nic neříkal. Byl jsem rád, že jsem to zvládl. Na konci Chropyně je železniční přejezd. Slyšel jsem výstražné zvuky, ale neviděl blikající světlo. Na sloupě místního osvětlení jej překrývají informační tabule. Třeba autobusová zastávka. Jen o kousek dál mě v zatáčce předjížděl stařičký Favorit a lízl mě řídítka. Proti nám jela motorka a on se chtěl nacpat do mezery. Už jsem si myslel, že skončily silniční zážitky, ale ten největší přišel. Potkal jsem auto s přívěsným vozíkem. Vezl pytle s cementem. Jak najel divoko na zpomalovací retardér, tak pytle vyskákaly na cestu. Naštěstí mě žádný netrefil. Pytle se roztrhaly a chlapi sháněli lopatu. A teď něco o tom jak řidičky nemyslí. Stál jsem na velmi frekventované křižovatce do Olomouce. Chtěl jsem přejet rovně a vedle stojící auto odbočovalo vlevo. To znamená, že potřebovalo vidět na obě strany. V té chvíli se ze zadu přihnala řidička a najela tak, že nebylo vidět doprava. Ona prostě tomu autu zakryla výhled. Na toto si na křižovatce dávám pozor, abych nezavazel ve výhledu jinému řidiči. Ženské za volantem však nemyslí. Myslím si, že jsme tam stáli déle než pět minut.

Teď už něco normálního. Bylo velmi teplé počasí a vypil jsem si první láhev s vodou dříve, než jsem dojel do cíle. Na teploměru bylo 31C. Na zpáteční cestě jsem musel s vodou šetřit. Na Svatém Kopečku jsem si dal malou CoCaColu a oplatky. V Kostele bylo moc dobře. Bylo to tím, že tam nebyli turisté. Koupil jsem si hodně čtení. Až budu v důchodu a nebudu jezdit tak daleko, tak si budu navozené materiály číst. Do Grygova udělali cyklostezku. Je dlouhá asi 200 m a je podél cesty do vedlejší vesnice. Nic zde nejezdí. Cesta je kolem jezer ve velmi špatném stavu. Snad jen staré Škodovky s vysokým podvozkem. Zastavil jsem se u jezera a byl jsem překvapen tím, že se zde nikdo nekoupe. Asi nějaké nařízení. Vodní nádrže tak slouží jen rybářům. Všimněte si plakátu z Olomouce. Založili zajímavý cykloklub. Fotil jsem malou chmelnici. Jak vidět, tak chmel roste i na Moravě. Česáči byli unavení a leželi na zemi ve stínu. Tak jsem v duchu zavzpomínal na svoje chmelové brigády.

Domů jsem dojel v částečné pohodě. Kdybych jen neměl strašnou žízeň. Šlapání na kole mně šlo moc dobře. Je poznat, že jsem před týdnem trénoval.

Teď píšu při otevřeném okně a slyším přijíždějící závodní auta do depa. Je to rambajs a hoblování gum. Tak mě napadlo, co kdyby se tento závod zrušil.  Jaký by byl klid.

Ujel jsem 132 km za teplého počasí.

26.08.2017

Karel




Žádné komentáře:

Okomentovat