neděle 29. října 2017

Ukončení cyklistické sezóny 2017



Ahoj cykloturisti, jako obvykle při této příležitosti napíšu, že jsme se opět sešli ve Fryštáku na ukončení cyklistické sezóny. Letošní rok začal dlouhou zimou s dešti. Přes léto přišla vedra a od září nám hodně prší. Tak si na kole zajezdili jen ti, co takové počasí zvládli.

Já jsem jako obvykle na sraz vyrazil pozdě a musel jsem zvolit variantu, abych nejel po polních cestách. Je tak mokro, že bych si obalil kola blátem a nikam bych nedojel. Proto jsem se poprvé rozhodl jet na tuto akci přes Hostišovou a sjet lesní cestou k přehradě u Fryštáku. Už na hřebeni před Hostišovou jsem chytl první déšť a měl jsem mokré kalhoty. Tak jsem zapochyboval nad tím, jestli mám pokračovat. Nakonec jsem jel. Na hliněných cestách kolem přehrady jsem se ušpinil od bláta.

Na náměstí jsem dojel těsně po ukončení srazu. Tak jsem s opozdilci vyrazil na výlet. Letos jsem se rozhodl, že pojedu po asfaltové cestě přes Hadovnu a některé účastníky potkám na Rusavě. Tak se i stalo a udělal jsem kamarádům fotky. Oni šli v Rusavě do hospody. Bylo opravdu surové počasí. Já jsem se znovu přemohl a jel na Hostýn. Na otevřené louce mě chytl lehký deštík. Pláštěnku si nemělo smysl dát. Stejně jsem se v tak velkém stoupání potil. Ke všemu foukal vítr. Cestou jsem se minul s několika skupinkami cyklistů, kteří jeli stejným směrem.

Na Hostýně jsem jel první k rozhledně a podíval jsem se do Bystřice. Pak jsem zajel ke kostelu a zašel dovnitř. Byl jsem tak propocený a prochladlý, že jsem cítil, jak mám zmrzlou páteř. V kostele jsem měl pocit tepla a chvíli jsem tam byl. Zrovna tam zpíval nějaký sbor. Musel jsem spěchat domů abych neschládl. Také jsem se obával tmy. Sjezd do údolí byl velmi mrazivý. Měl jsem zmrzlé prsty jako v zimě. Až po výjezdu z údolí jsem se zahřál šlapáním. To už jsem na otevřených rovinách kolem Holešova bojoval s větrem. Abych si zkrátil cestu, tak jsem jel z letiště po polní cestě. Obvykle je na ní vprostřed tráva a na to jsem spoléhal. Jenže to tam projel traktor a jedno místo byla jen bažina. Dal jsem si lehký převod a projel jsem. Moc jsem si přál, abych nemusel zastavit a šlápnout do bláta. Pneumatiky jsem si obalil blátem. Dále jsem pokračoval po silnici do Otrokovic, ale abych se vyhnul velkému provozu tak jsem sjel směrem na Sazovice a vedlejšími cestičkami a po cyklostezce dojel domů. To už jsem svítil a měl na sobě svítící vestu.

Doma jsem opřel kolo o stěnu a za chvíli bylo vidět, jak voda s blátem teče na zem. Oblečení jsem měl úplně promočené. Jako bych přijel v dešti. Teplá vana a Rum s čajem to spravilo.

Dnes je venku silný vítr. Neustále slyším hasiče, jak jezdí zasahovat. Tak jsem se rozhodl kolo umýt od bláta a písku. Když jsem včera brzdil, tak jsem slyšel, jak soustružím ráfky. To je dobrá zpráva pro cykloprodejce. Budou mít kšeft.

Ujel jsem 79 km v mokrém a blátivém počasí.

28.10.2017

Karel

Fotky ze srazu :


Fotky z cesty :




čtvrtek 12. října 2017

Strom roku - Kvasice



Ahoj cykloturisti, je to neuvěřitelné, ale v jeden den jsem se od dvou lidí dozvěděl o vyhodnoceni stromu roku v Kvasicích.

V sobotu ráno bylo škaredě, ale odpoledne jsem vyjel po mokré cestě. Postupně uschla. Jel jsem přes Záhlinické rybníky do Kroměříže. Tam jsem se zastavil u hospody se slunečníma hodinama. Pak už jsem jel po cyklostezce podél řeky Moravy do Kvasic. Na cyklostezce je na několika místech vidět, že se v týdnu projevil velmi silný vítr a několik stromů spadlo. Vše už bylo zprůjezdněno. V Kvasicích jsem zajel do zámeckého parku a vyfotil slavný strom. V bývalém zámečku je domov důchodců.

Cestou domů jsem se zastavil u příjezdové cesty, na kterou spadl velký strom.

Ujel jsem 43 km ve vlhkém počasí.

07.11.2017

Karel


 Strom roku :



Fotky ze dvou fotoaparátů :




Zlínská padesátka



Ahoj cykloturisti, máme zde asi poslední závodní aktivitu v našem okolí. Je to velmi kopcovitý závod kolem Zlína. Pořád nevím, kam bych se šel postavit a dělal fotky. Nakonec volím průjezd přes Kudlov a Pindulu. Vyjel jsem z domu pozdě a závodníci na krátké trati mně skoro ujeli. Tak jedu na dlouhou trasu a tam mám štěstí. Jsem na místě dřív. Avšak nedávám pozor a první závodník mně ujede. Tak nemám jeho fotku. Napřed fotím před lesem a pak se přesunuji na velkou louku s výhledem do krajiny. Fotím zde pomalu projíždějící závodníky. Stoupají po louce do kopce a je vidět, že toho mají dost. Někoho jsem viděl zvracet. Slunce svítí, ale já mám záda od ledového větru zmrzlá. Aj na ruce cítím, že by byly dobré rukavice. Proto nevydržím do konce a odjíždím ve chvíli, kdy to vypadá, že je konec závodu.

Abych měl co nejlepší zážitek z hezkého dne, tak jedu ke kostelu přes Provodov na Malenisko. Stará kostková cesta se opravuje. Je velmi prudká, ale dnes to zvládám v pohodě. Je vidět, že mám za letošní rok hodně najezděno na kole. Od kostela jdu pěšky po křížové cestě nad Řetechov a po loukách do údolí. Cesta na Pindulu je velmi nebezpečná. Hodně řidičů se vrací z výletu do Zlína a jedou jako blázni. Prostě nedělní přesun do města. Oddechnu si až u Majáku v lese. Zde je už klid a po průjezdu Malenovicemi se dostanu na cyklostezku domů.

Ujel jsem 57 km. S chladným závěrem dne.

01.10.2017

Karel


 Závody :


Moje cestování :