Ahoj cykloturisti, přišel chladný a deštivý podzim. Já jsem
nečekal, že se počasí pokazí tak brzo. Proto jsem jezdil jen po blízkém okolí.
04.11.2017 - zablácený výlet na
Hostišovou. Chtěl jsem projet lesem na Hostišovou, ale nešlo to. V předchozích
dnes se přes nás přehnal silný vítr a déšť. Lesní cesta byla, tak rozbahněná,
že jsem nedokázal projet. Ani lesem to nešlo projít. Je hustě prorosten keři
s bodláky. Tak jsem se nakonec rozhodl sjet do údolí ke studánce a
pomníčku na zabitého ševce. To jsem netušil, že fotku z tohoto místa brzo
použiji. V údolí jsem se stejně zašpinil od bláta, ale prošel jsem až na
Hostišovou.
05.11.2017 – Kudlovická dolina.
Chtěl jsem se vyhnout větrnému počasí. Nebylo to však bezpečné. V celém
údolí byly vyvrácené stromy a já jsem se bál těch v šikmé poloze. Nikdo
neví, kdy takový strom spadne. Lesníci prořezali cestu, tak aby se dalo projet.
Myslím si, že v době silného větru byla tato cesta neprůjezdná. Ten kdo
zde jel, asi uvízl mezi stromy a byl rád, že žije.
08.11.2017 – umývání cyklostezky.
Cestou z práce jsem jel po cyklostezce a před Otrokovicemi zemědělci
sklízeli pole. Na cyklostezku zavlekli traktorem hodně bláta. Stalo se to už i
předchozích rocích a neuklidili to. Dnes přijeli s cisternou a ze zadu
vylévali vodu. Šokující bylo, když jsem viděl cyklistku ihned za cisternou. Jak
jede v té divoké vodě. Já tuto cyklistku potkávám ráno, když jedeme do
práce. Ta musela být hodně mokrá. Zemědělci se snažili, ale špatně. Opláchli
povrch, ale bláto přitlačené traktorem k zemi nespláchli. Tak jsme další
dny jezdili po velmi nebezpečném kluzkém podkladě. Správně to měli hrubým
smetákem oškrabat. Toto místo je velmi nebezpečné. Cyklostezka prudce sjíždí
pod most. Z pole zde teče voda a bývá zde náledí. Město tento problém
vyřešilo velmi elegantně. Umístilo zde značku konec cyklostezky a kluzký
povrch. Takže každý cyklista si zde nese následky sám. Přitom zde měl být udělán
odvodňovací kanál od pole.
10.11.2017 – Hostišovské folkové
koštování. Na Hostišové se každý rok koná malý festival a já se snažím jej
navštívit. Bývá různé počasí. Například minulý rok jsem se vracel po namrzlé
cestě. Letos je velmi mokro a sychravo. Na zpáteční cestu jsem si vzal
nepromokavé rukavice, nepromokavé kalhoty a pláštěnku. Jel jsem pomalu, abych
se nezapotil. Jenže na úzké cestě mě dohnalo auto a já jsem vyjel na kraj.
Řidič zastavil a řekl mně ať jedu před ním, že mně bude svítit na cestu. Tak
jsem jel před ním a snažil se jet co nejrychleji, abych nezdržoval. Bylo to do
kopce a já jsem se zapotil. Tak se stalo, že jsem přijel na festival propocený.
V sále se netopilo a bylo tam zima. Moje sportovní oblečení brzo uschlo.
Kdybych to tušil, tak bych si vzal druhé tričko. Vystoupení kapel se mně
líbilo. Velmi zajímavé bylo zhudebněné vyprávění o zabitém ševcovi. Tak se mně
hodily fotky, které jsem udělal před týdnem. Abych vám přiblížil místo
neštěstí. Končili jsme po půlnoci. Počkal jsem, až odjedou auta. Cestou domů mě
lehce pršelo, ale rozhodl jsem se, že si gumové věci neobleču. Jen na zmrzlé
ruce jsem si nakonec dal nepromokavé rukavice. Doma jsem si uvařil čaj
s Rumem. Pak jsem šel ráno spát.
11.11.2017 – TV vysilač. Nevěděl
jsem, kam bych jel a vyrazil jsem směrem na Hulín. Nakonec jsem uviděl
v dálce TV vysílač a cíl byl jasný. Na hoře bylo větrno a zima. Docela rychle
se ochladilo proti tom, když jsem vyjížděl. Nebyl jsem na to s oblečením
připravený. Tak jsem se těšil domů do tepla. Všude je bláto po deštích a mám
zase špinavá kola.
18.11.2017 – Velehrad. Na Velehrad
jsem jel s úmyslem navštívit knihkupectví. Chtěl jsem kamarádovi do
Holandska koupit nějaký kalendář. Nakonec jsem jeden vybral. Jsou v něm
fotky míst, které navštěvuji. Před Velehradem mě dohnal Igor na silničním kole.
Já jsem byl dobře oblečený a jel jsem pomalu. Když jel se mnou, tak mu bylo
zima. On je oblečený tak, že předpokládá určitou fyzickou námahu a zahřeje se.
Jel na Hrad Buchlov. V kostele si nacvičovali nějaký sborový zpěv
v cizím jazyce. Kanál podle cyklostezky je vypuštěný a je vidět základy
jednotlivých míst.
30.11.2017- První sníh. V průběhu pracovního dne
začalo sněžit a domů jsem jel po novém mokrém sněhu. Chumelilo hodně a domů
jsem přijel celý od sněhu. Bylo to hodně mokré. Cestou domů jsem měl strach, že
začne mrznout. Teplota klesala.
01.12.2017 – pěšky v práci.
Až do večera sněžilo a teplota klesala. Nakonec ráno bylo všechno zmrzlé a
nedalo se jet na kole. Po sídlišti jsme nemohli jít po chodníku, ale šli jsme
v záhoncích po trávě. Na cyklostezce byly vidět včerejší stopy cyklistů a
pejskařů. Všechno to zmrzlo a stala se z toho velmi nebezpečná cesta. Tak
jsem musel jít vedle cyklostezky po trávě. Nemohl jsem jít rychle, abych při
došlápnutí na ledě nespadl. Odpoledne šel měsíc do úplňku a já jsem jej zkoušel
fotit. Místy sníh odtál a šlo se lépe. Cyklostezka byla dokonce očištěná. To
bylo dobře. Projel to traktor s kartáči a odstranil mokrou hlínu po
zemědělcích. Psal jsem o tom kousek výš.
02.12.2017 – sobotní procházka.
Od rána jsem sledoval, jestli sníh taje a budu moci vyjet na kole. Nakonec bylo
lepší jít na pěší procházku. Tak jsem se vydal ke kříži za Otrokovicemi. Vzal
jsem si prodyšné oblečení a to byla chyba. Venku foukal ledový vítr a byl jsem
rád, když jsem se schoval v lese. Proto jsem nepokračoval na hřeben nad
Buňov, ale seběhl dole do údolí a spěchal domů. Musel jsem jít pomalu, abych na
umrzlém sněhu nespadl. Sníh byl ostrý a obrousil mně špičky bot.
09.12.2017 – vánoční přípravy.
Chtěl jsem se podívat, jak na vesnicích strojí stromečky u kostelů. První jsem
jel do Kurovic a pak přes Hostišovů do Lhotky. Tam už jsem fotil ve tmě. Minulý
rok jsem zde byl na zapalování svíček na stromečku. Letos jsem zde nebyl. Před
týdnem bylo náledí.
10.12.2017 – větrná neděle. Na
dnešní výlet dlouho nezapomenu. Z okna jsem viděl, že fouká silný vítr,
ale nebral jsem to vážně. Dokonce jsem vyjel na výlet po větru. Navíc bylo
zamrzlé. Jak je vidět led v letním bazénku. Proto byl vítr, tak ledový. To jsem
však nepoznal, dokud jsem se před Kroměřížem nerozhodl pro cestu domů. Tak jsem
se vydal do Velkých Těšan k větrnému mlýnu. To už jsem měl velmi silný
vítr z boku. Ani jsem nejel k vojenské rozhledně a jel jsem do údolí
a pak do Těšan. To jsem poprvé poznal jak je ten vítr silný. Přede mnou jelo
auto s přívěsným vozíkem a mělo problémy ve větru. Řidič jel pomalu a já
jsem mu stačil. Jen jsem se bál, aby se vozík nepřevrátil. Kousek od větrného
mlýna je autobusová zastávka. Chtěl jsem udělat fotky, ale ve větru jsem nemohl
ustát tak, abych nepohnul fotoaparátem. Proto jsem udělal fotky přes okno
z čekárny. Na chvíli jsem si uvnitř odpočinul od silného větru a ohřál si
ruce. V čekárně jsem však dlouho nebyl. Silný vítr trhal střechu
z plechu a já jsem raději odjel. Měl jsem před sebou krátký prudký kopec
proti větru. Moje rychlost byla na hranici, kdy se ještě dalo jet na kole.
Lepší by bylo jít pěšky. Navíc jsem pod nárazy větru kličkoval po cestě a auta
měla problém mě objíždět. Domů jsem přijel promrzlý od ledového větru. Ani jsem
nemohl jít do vany. To by byl tepelný šok.
23.12.2017 – přes svátky. Na
konci týdne nám napadl sníh, ale byl stále mokrý a nepřimrzl. Tak se dalo
jezdit na kole. V sobotu bylo ještě bílo, ale další dny to zmizelo. Jezdil
jsem po okolních vesnicích. Na fotce vidíte uzavřenou lávku v Kroměříži.
Po špatné zkušenosti v Praze se zkoumají staré lávky. Já si tuto lávku
pamatuji při záplavách ve vodě. Tak je možné, že je poškozená. Zkusil jsem
fotit dorůstající měsíc v kouři otrokovických komínů.
27.12.2017 – chleba z Topolné.
Už dlouho je deštivé počasí a nemohl jsem si zajet na chleba do Topolné. Kupuji
si doma různé chleby, ale tento je nejlepší. Před jezerem na mě čekalo nemilé
překvapení. Začala zde přestavba potoka. Všechno je rozjezděné a všude je hodně
bláta. Snažil jsem se to různě objíždět, ale nešlo to. Jízda v blátě s mokrou
trávou vespod je velmi náročná. Musel jsem jet na druhý nejlehčí převod. Když
jsem vstoupil do pekařství, tak mě paní přivítalo slovy, co mě to napadlo v takovém
počasí přijet. Měla pravdu. Celou cestu jsem jel proti velmi silném větru.
Udržoval jsem rychlost 14 km/hod. Na zpáteční cestu jsem si dal ještě jednu
vrstvu pod bundu. Byl jsem z té námahy propocený a nechtěl jsem přes záda
prochladnout. Domů jsem jel rychlostí přes 30 km/hod.
Žádné komentáře:
Okomentovat