Okvétající Vstavače

Ahoj cykloturisti, rozhodl jsem se jet vyfotit louku, na které roste hodně vzácných rostlin. Minulý rok jsem tam jel a blížící bouřka mě předčasně zahnala domů. Dnes je to podobné. Proti předchozím dnům je dnes od rána zataženo.

Vyjíždím směrem na Novou Dědinu po louce a lesem. Pak po silnici až na Bunč. Zde jsem udělal první fotku. Snad několik stovek aut přijelo na výlet. Turistická cesta směrem k rozhledně Brdo je plná lidí. Stoupám do prudkého kopce a najednou mě předjede cyklistka. Vletěla do stoupání s těžkým převodem a teď má problém si zařadit lehčí převod. Využívám této situace a roztáčím nohy tak, že ji za chvíli předjíždím. Po překonání převýšení se ženeme k rozhledně. Tuto trasu jsem tak rychle nikdy nezajel. Připadá mně to jenom kousek od Bunče. V klesání mám na tachometru 40 km/hod a ve stoupání kolem 20. Pěší turisté na nás nadávají. Asi si říkají, co jsou to za blázni na kole. U rozhledny zastavuji a dělám fotku turistického altánku. Dál už nemá pro mne smysl se hnát. Přichází nezpevněný úsek z kamení a písku. Na to moje úzké pneumatiky nestačí. O kousek dál jsem vyfotil jezírko na hřebeni a písek na cestě. Je to úsek, na kterém jsem si kdysi v písku zatancoval a teď si zde dávám velký pozor.

Další zastávku dělám na Vlčáku. Zde fotím rozcestníky a hájovnu. Další pokračování je na Poštovní cestě. Teď už to není pravda. Je to tankodrom z kamení. Pěkná cesta to byla za socialismu. Od té doby to nikdo neudržuje. Tak jsme dopadli od revoluce. Hodně věcí se huntuje a neudržuje. Tak jako se teď všude začaly opravovat mosty, protože se o ně nikdo roky nestaral. To, ale jeden most musel v Praze spadnout. Sjezd do údolí je obtížný a nakonec jdu po velkých kamenech pěšky. Nechci se rozmlátit ve sjezdu. Volné kameny se koulejí jako kuličky. Dokonce mně ujela noha na kamení a málem jsem spadl.

Ve vesnici Chvalnov Lísky jedu na místo výskytu rostlin na jistotu. Minulý rok jsem to zde prozkoumal. Na místě musím konstatovat, že rostliny odkvétají. Letos kvete všechno dřív. Měl jsem sem přijet o týden dříve. Snažím se fotit a je to těžké. Fouká silný nárazový vítr. Květiny jsou stále v pohybu. Tak se vydávám do vedlejší vesnice a je to stejné. Ani vítr nepolevil. Přijel tam fotograf a říkal, že ta bílá rostlina, kterou fotím je rarita u nás.

Nyní už nabírám směr domů. Jedu hezkým údolím s jezírkem. Na toto místo mám vzpomínku. Před několika roky jsem zde hledal zkratku lesem. Nakonec jsem se musel vrátit. Dnes už jsem věděl, jak mám jet. Ve Strabenicích jedu na hřeben po kamenité cestě. Je rok od roku horší. Je to bývalá asfaltová cesta. Teď je zničená a vyškubaná až na základové velké kameny. Ty jsou volné a pod koly se kutálejí. Myslím si, že příští rok zde půjdu pěšky. Je to další ukázka zničené cesty, kterou dnešní zemědělci používají, ale neopravují. Na hřebeni se stáčím na východ a cítím silný ledový vítr. Musím se velmi brzo zastavit a obléci si halenku s dlouhým rukávem. To dělám na odpočivadle pro koně. Na chvíli jsem se před větrem schoval do dřevěného domečku. Škoda, že zde nejsou lavičky.

Cesta po hřebeni patří mezi moje oblíbené. Je zde vidět do dvou údolí a dva horské hřbety. Všude už jsem jel a je to dobrý pocit se do těch míst dívat. Dokonce vidím celou moji dnešní trasu na Vlčák přes Brdo. Všechno jen kazí silný vítr a schované slunce. Kousek před rozhlednou Zdenička dva cyklisté lepí píchlé kolo. K rozhledně ani nejedu. Už jsem tam byl víckrát a dnes se ženou mraky a je špatná viditelnost. Všechno jednou skončí a já klesám po hliněné cestě do údolí. Po prvním uklouznutí v hliněném prachu si dávám velký pozor. Hliněná cesta je pokrytá prachem a ten se klouže. Přemýšlím nad tím, jestli by mně pomohly hrubé pneumatiky z horského kola. Asi ani ne. Podklad je udusaná hlína a pneumatika by se do něj nezařízla.

Po sjezdu přijíždím do Zdounek a mám před sebou obávanou hlavní cestu. Je klikatá a kopcovitá. Navíc jedu proti větru. V jedné zatáčce s převýšením je dokonce červený asfalt aby upozornil řidiče na nebezpečné místo. Přesto mě předjíždějí na těsno. Žádný řidič nechce zdělat nohu z plynu a riskuje, že srazí cyklistu. Jak jsem rád, že už jsem v Šelešovicích. Zde opustím hlavní cestu a pojedu domů lesem a po polních cestách. Dál trasu nebudu popisovat. Je to stejné jako včera. Dnes jsem se z dálky mohl podívat, kama jsem včera jel. Na závěr cesty přišlo potěšení. Na cyklostezce podél řeky Moravy mně foukal vítr do zad. To byla nádhera jet domů zadarmo.

Ujel jsem 75 km v nádherné krajině se zataženým sluncem a větrem.

08.05.2018

Karel

 http://parta-svih.rajce.net/2018-05-08-vstavac

Hipostezka na kole

Ahoj cykloturisti, již dlouho jsem si nevyjel do lesů a luk. Tak jsem to dnes napravil. Rozhodl jsem se prozkoumat část cest určených pro koně.

První jsem vyjel lesem před Novou Dědinu a pak po asfaltové cestě do Kostelan. Nad vesnicí jsem vjel na lesní cestu s názvem Svatební. Tak jsem podjel Bunč a spustil se směrem na Zdounky. Zde však vede lesní cesta do Milovic. V lese je bývalý kamenolom. Jednou v zimě jsem zde fotil. Dnes se mně do lomu nechtělo tahat kolo. Cesta do Milovic je složená z několika zatáček a kolem jsou nádherné louky s porostem. Moc rád zde jezdím. Vždy si vybavím své putování v Alpách. Nad vesnicí jsem potkal osamoceného psa.

V Soběsukách začalo moje zkoumání hipostezky. Nejdříve jsem ve vesnici vyfotil kapličku a nad vesnicí křiž. Kříž je umístěn na velmi pěkném místě s dalekým výhledem do krajiny. Jsou zde pěkné lavičky. Dále jsem jel po pěkné polní cestě, která se postupně měnila v pěšinku a zarostený chodníček. Zde jsem poprvé využil svůj chytrý telefon a nechal jsem si ukázat, kde stojím na mapě. Nemohl jsem uvěřit, že musím projet polem z řepky. Byl to jen vyšlapaný chodníček od koní. Jízda byla velmi nebezpečná. Koně nechávají v hlíně díry a kolo se v tom špatně řídí. Tak jsem jel raději bez nacvaknutých bot do pedálů. Pro případ, že bych malé rychlosti spadl na bok. Neumím si představit, jak často zde někdo projede na koni. Mohl bych zde ležet hodně dlouho. Pak následoval sjezd po lesním chodníčku. Byl tak prudký, že jsem šel raději vedle kola. V terénu si se svými úzkými plášti nemůžu moc dovolovat. Chtělo by to horské kolo a při sjezdu si sednout za sedlo. Konečně jsem byl v údolí a udělal fotky na pěkné místo s včelínem.

Další trasu jsem už znal. Přes les projedu od Šelešovic na cestu do Zlámanky a pak po polní cestě do Těšan. Zde je vidět dřevěný větrný mlýn. Kousek dál se přehoupnu přes hřeben a sjedu před Střížovice. Teď projíždím přírodní rezervací lužního lesa. Sídlí zde hodně ptáků. V zimě když mrzlo, jsem zde dělal fotky a ukázal jsem vám je.

Ujel jsem 52 km, většinou v terénu.

07.05.2018

Karel

http://parta-svih.rajce.net/2018-05-07-hipostezka 

Grafitti Hulín

Ahoj cykloturisti, z televize jsem se dozvěděl, že v Hulíně mají pěknou výzdobu města. Lidem se to libí a radnice požádala sprejera, aby se přihlásil a udělal další pěkné obrázky. Jinak se sprejování na objekty považuje za přestupek a trestá se pokutou.

Já jsem se tam vydal z výletu do Kroměříže. Byl jsem se podívat na dračí lodě. Udělal jsem fotky grafitti a až doma jsem zjistil, že nemám Havlíčka. Tak jsem tam znovu vyrazil následující den. Přijel jsem tam odpoledne a stín od slunce šel přes obrázek. Tak jsem si zajel kousek na Přerov a na zpáteční cestě jsem, uděl další fotky. Slunce však na obrázek stále vrhalo stín. Měl jsem přijet až k večeru.

Pokud víte někdo o dalších pěkných obrázcích, tak dejte vědět.

06.05.2018

Karel

http://parta-svih.rajce.net/2018-05-06-grafitti